Pep Guardiola převzal tým po veleúspěšné sezóně 2012/13, kdy Bayern Mnichov vyhrál tzv. treble (bundesligu, německý pohár a Ligu mistrů). Většina klubů by pravděpodobně nic neměnila a pokračovala v nastaveném směru. Bayern na to šel ale jinak. Je sice na vrcholu, chce ale šplhat ještě výš, a tak angažoval trenéra, u kterého bylo jasné, že beze změn se to neobejde. A ukázalo se, že to bylo velmi dobré rozhodnutí. Vedení klubu chce od nového trenéra jakousi pečeť, fotbalový jazyk, novou cestu, identitu, díky nimž budou jasně rozpoznatelní a úspěchy nebudou náhodné. A je tu i otázka motivace. Jak uržet ve vrcholné formě hráče typu Arjen Robben, Manuel Neuer, Philipp Lahm, Thiago Alcântara a Bastian Schweinsteiger?
„Nejtěžší není vyhrát, ale vyhrávat, znovu a znovu, i když už jste vyhráli všechno na světě a všichni si myslí, že prostě budete vyhrávat dál.“
Pep Guardiola je komplexní osobnost. Je posedlý, soutěživý, ironický. Je to inovátor, perfekcionista, je plný nápadů, ochotný se neustále učit. Je hodně sebekritický a věčně nespokojený. Impulzivní a zároveň přemýšlivý, emocionální, ale často také velmi racionální. Sice se v Německu ze začátku musí vyrovnávat s kulturním šokem, ale už od prvních přátelských utkání naskočí do kolotoče tréninků a zápasů s velkou energií. Soustředí se na primární cíl klubu – obhájit vítězství v bundeslize. Seznamuje se s hráči, zapojuje nové prvky do jejich hry a trénuje novou týmovou taktiku založenou zejména na perfektním ovládnutí středu pole. Po celou sezónu se bohužel musí vyrovnávat se sérií zranění, která kosí hlavně záložníky, a hatí tak Pepovy plány.
„Já tohle neustálé přihrávání, tohle tiki-taka, vážně nesnáším. Je to volovina a k ničemu to není. Musíte vědět, proč přihráváte, musíte mít záměr, cíl vstřelit protivníkovi gól. Nemůžete jen tak přihrávat, aby se neřeklo.“
A Bayernu se daří. Po skvělé jízdě, kdy získá v rekordním čase titul v domácí lize a vyhrává i německý pohár, se trenér a hráči soustředí na Ligu mistrů. Postupují úspěšně pavoukem soutěže až do semifinále, kde je čeká velká porážka s Realem Madrid. Nejhorší porážka Bayernu v evropské soutěži v celé jeho historii a velká rána pro hráče i trenéra, který vzal celý neúspěch na sebe.
Celou sezónu jsem je odmítal stavět do 4-2-4. Celou sezónu jsem se tomu bránil. A pak to udělám zrovna v ten nejdůležitější den,” naříká si. „Pořádný průser…“
Martímu Perarnauovi byl v roce 2013-2014 umožněn neomezený přístup do šatny Bayernu Mnichov. Spisovatel na pozvání nového trenéra mohl mluvit s hráči, asistenty i vedením klubu. Byl přítomen tréninkům, zápasům, účastnil se příprav, porad i pozápasových oslav. Nikdo ho neomezoval a do textu nezasahoval, mohl kritizovat i chválit bez cenzury. Jedinou podmínkou bylo, že se vše zveřejní, až bude sezóna u konce.
V knize Pep Guardiola – První rok v Mnichově reportážním stylem popisuje zápas po zápase. Zaměřuje se zejména na přípravu taktiky a jednotlivá utkání. Dopodrobna poznáte, jak se trenér chystá na jednotlivé soupeře, jak volí soupisku a z jakých materiálů vychází. Jsou zde i rozhovory s hráči a dašími zaměstnanci, ale hlavní část se soustředí na Guardiolu. Autor nešetří chválou, z mnoha částí knihy čiší obdiv k jeho práci, kritika je zde velmi opatrná. Byla jsem nakonec vděčná za onu porážku v Lize mistrů, která trochu nabourala stereotyp neomylného trenéra. Chybělo mi také víc informací od samotných hráčů. Většinou se vyjadřovali příliš korektně a rozhovory s nimi nešly dál než u standardních pozápasových rozhovorů pro tisk.
Pokud jste sportovní fanoušci, sledujete alespoň trochu evropský fotbal, nebo vás zajímá prostředí vrcholového klubu, určitě vás kniha Pep Guardiola – První rok v Mnichově nezklame. A jestli vám něco říká pojem „falešná devítka“, těšíte se na každý zápas Ligy mistrů a baví vás sledovat, jak trenéři volí sestavu a taktiku pro jednotlivé zápasy, pak z této knihy budete určitě nadšení. Dozvíte se spoustu podrobností a nahlédnete za zavřené dveře fotbalových šaten. Jen se prostě nemůžu zbavit dojmu, že šlo z takto skvělé příležitosti vytěžit víc. Z hlediska autora knihy je to tedy spíš neproměněná šance než famózní zakončení do sítě.
Hodnocení: 80 %
Autor: Monika Havlasová
Napsat komentář