Na začátku čteme o rodinné tragédii, dědeček zemře velmi podivnou smrtí a svému vnukovi nechá vzkaz. Stejně podivný, jako byl jeho skon. Jacob, jeho vnuk, se vydává na vzdálený ostrov u britského Walesu, kde stojí onen mýtický sirotčinec, lépe řečeno jeho rozpadající se trosky. Dědečkův vzkaz mu totiž nedá spát a on chce poznat jeho minulost. V sirotčinci žily podivné děti, jejichž fotografie knihu doprovázejí. Možná byly podivné, ale možná byly i nebezpečné. A stránku po stránce se napětí stupňuje a roste do rozměru, kdy vás zamrazí, jen co si na knihu vzpomenete.
Ransom Riggs napsal knihu, která se pohybuje mezi žánrem fantasy a thrilleru. Napětí z první poloviny knihy střídá svět fantazie v polovině druhé – působí to jako balzám na rozdrásané nervy. Nečekejte košatý děj a dějové zvraty. Přesto, že od prvních stránek knihy toužíte vědět, jaké je pozadí příběhu, ten nakonec není tak důležitý. Atmosféra vyprávění vás pohltí prakticky okamžitě. Je těžké knihu odložit a nevědět, co se stane na další stránce, v další kapitole. Ransom Riggs napsal příběh pro dospívající čtenáře, ale jeho kouzlo ocení i čtenáři starší.
Zvláštní pozornost si zaslouží to, jak byla kniha připravena. Dobové fotografie, které autor sbíral, doprovázejí text knihy a doplňují už tak děsivou atmosféru. Kniha díky svému zpracování bude ozdoba vaší knihovny.
Ransom Riggs
Pochází z Marylandu, do pěti let vyrůstal se svými rodiči na staré farmě. Poté se odstěhovali na Floridu a dnes žije v Los Angles. Vystudoval filmovou a televizní tvorbu a natočil několik krátkých filmů. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je jeho první román a jeho filmovou verzi by měl točit Tim Burton.
Hodnocení: 75%
A co na knihu říkají další lidi z Luxoru?
Četlo se mi to hrozně rychle, jen konec mě trochu zaskočil. Ale chtěla bych si ji přečíst ještě jednou a pomaleji, abych si to víc užila. Iva.
Těžko se mi do toho začítalo a měla jsem problém vydržet, dokonce jsem i několikrát knihu odložila. Anna
Mám rád příběhy s přidanou hodnotou, kde se děje něco nestandardního, takže jsem byl spokojený. Tomáš
Napsat komentář