Když se záchranná mise zkomplikuje…

3. 1. 2017 v 10.43

Premiéry nových Star Treků sice nevzbuzují takový mediální rozruch jako další dílky do skládačky Hvězdných válek, považovat je však za něco méně důležitého by byl hříšný omyl. Dokazuje to i nejnovější Star Trek: Do neznáma.

A začnu hezky zostra. Star Wars mi nikdy zvláště k srdci nepřirostly. Může za to casting původní trilogie, nebo až přílišná pohádkovost žánru – se všemi projevy jako nezdravý důraz na morální hodnoty, poselství a pravdy, které mají udržet na Zemi, ve vesmíru Dobro.

Naopak na putování vesmírné lodi Enterprise jsem koukal už coby malý klučina a celovečerní filmy ze série Star Trek mi spolehlivě hladí mé druhé, sci-fi Já. Nedivte se proto, že každý nový díl očekávám ze zvědavostí. A že si znatelně poskočím u každé vydařené scéně. A u Star Trek: Do neznáma jsem si mohl poskakovat docela dost pravidelně.


Režie se tentokrát nechopil J.J. Abrams, který před sedmi lety Star Trek znovuzrodil, který však v poslední době přesedlal právě na loď směřující k Lucasovu universu. Ne že by se jeho jméno úplně odcizilo, figuruje zde coby jeden z producentů, důvěru však dostal režisér Justin Lin. Ano, to je ten, který si párkrát zrežíroval „rychlé a zběsilé“ nebo nadefinoval styl druhé řady Temného případu, seriálu HBO. Zvažuji, jak moc je výborný výsledek Star Treku: Do neznáma jeho zásluha, přijde mi totiž, že celá řada „povedeností“ vychází z kvalitního scénáře (zvláště pak dialogů!) a funkčnímu návratu k poetice původních filmů. Jenže nemusíme nyní být tak pünktlich, divákovi postačí říci, že Do neznáma se povedl ještě o kousek víc, než předchozí díl. Že má náležitě zajímavou choreografii nepřátelských útoků (roj vos), archetypálně vybudovaného záporáka a citlivě namixovaný humor s akcí. A zůstane čas ještě dokonce i na niternou psychologii. (Jasně, ale moc se to s ní nepřehání.)

Star Trek: Do neznáma zkrátka ukazuje, jak může být vysokorozpočtový sci-fi film poutavý a současně se ve vlastní „blockbuster povaze“ neutopí. Když odmyslím několik skutečně vizuálně úchvatných velkých celků, zůstává mi jádro, které je zdravé, zábavné, dramatické, drobně a sympaticky naivní, jak cesty Enterprise vždy uměly být. Žádná překombinovanost, žádné rochnění se ve vlastním universu. Film si na nic nehraje a funguje takřka dokonale. To takřka zmiňuji proto, neboť Do neznáma nepřinese nic nového, nějakou informaci či zvrat, který by v kontextu děl ze série Star Trek působil opravdu jinak a nečekaně.

Uvědomil jsem si, že jsem se ani trošku nezmínil o zápletce. To víte, Enterprise jede na jednu záchrannou misi, jenže je to jinak, než kapitán Kirk čekal. A tak budeme dalších sto minut sledovat, jak se snaží zachránit sebe, posádku a – ano i další kousky lidského světa.

Hodnocení: 90 %

Autor: Lukáš Gregor

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím