Janne Vuori je investigativní novinář, a když dostane přes mail anonymní tip, který ho upozorní na nekalosti odehrávající se v niklovém dole kdesi na severu, samozřejmě nemůže odolat. A jak se postupně odvíjejí nitky utajovaného příběhu, zamotávají se do něj další a další lidé. Janne se propadá hlouběji do kauzy, která by mu mohla snad přinést i nějaké novinářské ocenění.
Jeho zápalem ale trpí ti nejdůležitější – jeho rodina. Jeho žena a dcerka ho téměř nevídají, a když už ano, jeho mysl se stále probírá důkazy a útržky rozhovorů, které by mohly něco znamenat. Je snad Janne stejný jako jeho otec, který rodinu před třiceti lety opustil? Jak si v takové situaci vůbec vybrat? A co se děje na severu?
Anti Tuomainen není žádný nováček a Důl se drží laťky, kterou nastavily jeho předchozí knihy. Skoro si troufám tvrdit, že to nejdůležitější v tomto příběhu není mrazivá důlní záhada, ale mezilidské vztahy a vazby, které před námi autor v plné parádě rozkládá. Janne jako hlavní postava a vypravěč příběhu je nerozhodný a nespolehlivý a má všechny ty otravné lidské vlastnosti, díky kterým vůbec není těžké se s ním ztotožnit. Příběh ale vidíme nejen jeho očima. Jannovy kapitoly jsou prokládány kratšími a mnohem drsnějšími záblesky ze života někoho, kdo vraždí – zda z potěšení, nutnosti či na objednávku, na to si už čtenář musí přijít sám. Díky kontrastu běžného Jannova života a brutálních kapitol servírovaných se severským odstupem však příběh dostává ještě další rozměr.
Tuomainen je ve svých popisech stále stejně úsporný, ale přesvědčivý a jen několika slovy kolem vás vykreslí zasněžené pláně kdesi v pustině i útrpnou bezútěšnost finského velkoměsta. Jeho postavy promlouvají živě a reálně, jako kdyby šlo o vaše sousedy nebo kolegy z práce.
Příběh odsýpá vpřed jasně dávkovaným tempem – a když dospěje na svůj konec, nechá ve vás typicky severský hořkosladký pocit. Tak trochu smutek a tak trochu naději. Záhadné smrti, vztahové dusno a přibývající otázky, to všechno dělá z Dolu hutné sousto, které se vám bude v hlavě i žaludku převalovat ještě nějaký ten pátek.
Hodnocení: 85 %
Autorka: Katka Stupková
Napsat komentář