Mimo tento svět a lidské plemeno je ještě neviditelný svět, který je královstvím duchů, obklopuje nás kolem dokola, protože je všude. Charlotte Brronthëová
Je rok 2059 a většina velkých měst je pod nadvládou Scionu, který stíhá vidoucí, lidi s jasnovideckými schopnostmi. Paige Mahoneyová je krajinochodec, velmi vzácný druh vidoucího, který se umí nabourávat do snových krajin jiných lidí. Od svých šestnácti let pracuje v kyslíkovém baru (alkohol a jiné drogy jsou zakázány a ochucený kyslík je tak jediný povzbuzovák, ke kterému se dostanete) a tajně také v podsvětí scionského Londýna pro jeden z gangů ilegálního syndikátu. Je jednou ze Sedmi pečetí vidopána Jaxona Halla a výměnou za ochranu dělá potíže. Na svoji zločineckou dráhu si zvykla, ostatně protizákonné už je jen to, že vůbec dýchá.
Vše se změní v den jejích 19. narozenin. Po cestě na návštěvu k otci zabije pomocí svého daru v metru dva četníky a brzy je dopadena. Nezavřou ji ale do Toweru, jak čekala, Paige je s další padesátkou vězňů odvezena do Prvního Šeolu, skrytého města na území bývalého Oxfordu, který ovládají Refájci. Už dvě stovky let chrání lidi před nájezdy Emejců, bytostí, které se živí lidským masem a pochází z trhliny v éteru. Každých 10 let se koná Kostičas, nábor vojáků ze zadržených vidoucích. Paige bojovat nechce, nenávidí Refájce, nenávidí Scion zato, že dovolil jejich existenci, nenávidí svého mentora a touží po svobodě. A právě tady začínají věci nabírat spád. Paige a celý 20. Kostičas se nevzdá.
Samatha Shannonová vytvořila fascinující svět, který promyslela do posledního puntíku (je až neuvěřitelné, že je jí teprve 22 let). Už jen prvních 20 stran si budete muset přečíst ještě jednou, abyste zachytili všechny detaily fungování Scionu i gangů. Představuje celou škálu bytostí, duchů, vidoucích, prolíná příběh s historií a čerpá z řady různých žánrů. Co se na začátku zdá jako klasická dystopie, se po pár stránkách mění v steampunkový či spíše cyberpunkový román s prvky urban fantasy. Kniha je jazykově tak bohatá, že musím hluboce smeknout před překladatelkou, která se skvěle vypořádala nejen s londýnským slangem, ale i s řadou novotvarů. A povedlo se, všechno zní elegantně, zvučně a přirozeně. A právě dokonalý jazyk a skvěle vystavěné kulisy jsou to, co běžně young adult literatura spíše postrádá. Kostičas v tomto nesmírně vyniká a stává se tak univerzální četbou pro lidi napříč věkem a literárními preferencemi (no, úplně univerzální ne, trochu té fantasy přece jen rádi mít musíte).
Autorčina schopnost budovat silné charaktery se v knize pozná už na začátku. A nejde jen o hlavní hrdinku Paige, nebo jejího mentora Arcturuse (Strážce), které si oblíbíte téměř okamžitě (a ano, nějaká ta láska tam bude také). Skvělých postav je zde celá řada a nadmíru zajímaví jsou i „špatňáci“. Nikdo není černobílý, není tu žádné jasně oddělené dobro a zlo. Záležet si autorka dala také na jménech, které vychází zejména z arabštiny a jsou inspirovány mytologickými postavami a výrazy z astronomie. Pasáže plné informací o scionském světě střídá často akce, a tak vás žádná část knihy nemůže nudit. Je osvěžující, že je kniha plná drobných zvratů a na 480 stranách vás tak nevede pouze k závěrečné epické bitvě.
Zahraniční recenzenti se silně drží predikce, že se z Kostičasu stane další Harry Potter sága. A možná že ano, to ale budeme moci posoudit až s dalšími díly. Zatím zůstaňme u toho, že se na českém trhu objevila kniha, kterou si bez řečí a zbytečných vytáček stejně musíte přečíst.
Hodnocení: 100 %
Autorka: Olga Biernátová
Napsat komentář