http://kariera.luxor.cz/

Dej si pozor na jazyk, nebo přijdeš o život!

25. 5. 2016 v 13.16

Kolem ulice Patteriniemenie na předměstí přímořského finského města žijí společně chudí i bohatí. Stará generace i plno teenagerů. A taky bába Motyka. Připadá vám to jméno směšné? Však on vás ten smích přejde, až zjistíte, co je bába Motyka zač. Už nikdy nepůjdete tak bezstarostně potemnělou ulicí.

Bába Motyka je stvoření mnoha tváří. Může vypadat jako malá dívka, ale klidně kolem ní projdete v lese, aniž byste ji zahlédli, protože splyne se stromy. Její přítomnost však ucítíte vždy, po zádech vám přeběhne mráz, na rukou vyskočí husí kůže a nebudete se moct zbavit dojmu, že vás někdo sleduje. A běda vám, když bábu Motyku něčím popudíte! To pak už jen zahlédnete její černý jazyk, do zad se vám zasekne motyka a vaše srdce bude pochováno v zemi, aby si na něm tahle děsivá bába mohla později pochutnat. A vůbec nejradši má bába Motyka děti. Ty, které moc mluví a jsou příliš zvědavé. A co vy, umíte držet jazyk za zuby?

Samuel s tím má trochu problém. Po letech se vrátil na Patteriniemenie, aby po otcově smrti vyklidil jeho byt. Společně s ním se čtenář vrací do Samuelova dětství, do okamžiku, kdy se společně se svou dívkou Julií pokoušeli přes zákazy a strach odhalit tajemství zdánlivě opuštěné vily na nedalekém ostrově.

Vzpomínky střídá vyprávění z přítomnosti, jehož hrdinkami jsou kamarádky Sagal a Mira a doplňuje je Samuelova známá z dětství Maisa. Té Sagal prozradí tajemství, které se za žádnou cenu nikdy a nikomu říkat nemá. Co s tím udělá Mira, která měla na zachování tajemství dohlédnout? A po čem skutečně pátrá Maisa, která svůj návrat na rodné sídliště maskuje výzkum pro svou disertační práci?

V knize se střídají a vzájemně prolínají příběhy všech hrdinů, kteří se setkávají v různých etapách svého života. Cestujeme společně s nimi v čase tam a zpět a postupně, opravdu po malých kouskách, odkrýváme, co se vlastně kdysi dávno stalo. A proč se děje to, co se nám před zraky odehrává nyní. Marko Hautala skutečně umí udržet čtenářovu pozornost, přímočarost šla totiž stranou a kniha je plná náznaků, které jsou vysvětleny třeba až o pěkných pár stránek dál. To vše v lehce cynickém tónu, na který když se naladíte, tak vám budou místy pro horor nezvykle cukat koutky.

Jedné jediné věci je mi líto a to závěru, kde mi jinak velmi dobře vystavěný příběh připadal překombinovaný. Postava Kontrolora, která se na posledních stránkách z ničeho nic objevila, na chvíli rozrušila dojem takové pěkné strašidelné historky, která donutí člověka koukat pod postel, než do ní vleze. Přestala jsem jí na moment věřit. Jsem nad tím ale ochotná přimhouřit oči, neboť jinak je Bába Motyka výbornou děsivou knihou, jejíž stránky budete hltat, sem tam sebou úlekem cuknete a hlavně – už si vždycky budete dávat pozor na to, co říkáte!

Hodnocení: 90 %

Autorka: Barbora Švarcová

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím