Průměrný Středoevropan denně spotřebuje 110 litrů vody. Sněhové vločky jsou každá unikátní, a přesto mají něco společného. Voda je velmi důležitá pro život na Zemi, a tedy i pro každého z nás. Poznejte, jak je „obyčejná“ voda unikátní a také, jak nebýt „plýtvákem“. Bohatě ilustrovaná naučná kniha Vodavoděnka, pro malé i velké, vás přesvědčí, že voda není žádná nuda.
Vodní planeta
Na naší „modré planetě“ máme vody hodně, ale pouze 3 % tvoří voda sladká (kterou například pijeme), zbytek je voda slaná (v mořích a oceánech). Z veškeré sladké vody se většina vyskytuje schovaná v ledovcích, skoro třetina v podzemí a pouhé jedno procento je tady s námi na povrchu.
Možná právě komety k nám vodu „přinesly“.
Voda kolem nás
3 % sladká voda
97 % slaná voda
Sladká voda
69 % voda v ledovcích
30 % podzemní voda
1 % povrchová voda
Kde jsou ryby v zimě?
Už víme, že led je voda s nejnižší hustotou. Kdy má voda hustotu nejvyšší? Při zvláštní teplotě 3,95 °C. To se nejvíc hodí rybám v zimě. Plavou u dna a mají jistotu, že neumrznou. V létě pak plavou na dno, aby se naopak ochladily. Ve velkých rybnících zůstává teplota na dně 4 °C po celý rok.
Těmto zvláštnostem se říká anomálie a voda jich má opravdu hodně. Věděl/a jsi třeba, že teplá voda zmrzne dřív než voda studená?
Vločka nepočká
Sněhové vločky se obyčejně tvoří, když je venku od -1 do +1 °C. Ty úplně největší vznikají kolem -15 °C. Při velmi nízkých teplotách pod -20 °C můžeme pozorovat už jen ledové jehličky.
Všechny vločky mají něco společného. Tvoří šestihrany. Ale přesto je každá jiná. Na světě nenajdeš dvě stejné. Víš, že sníh můžeš pozorovat i v létě, a to nejen na horách? Ukrývá se v některých mracích, například v tzv. beráncích. Až uvidíš beránka, pamatuj, že schovává sníh.
Voda je dokonalá a často podceňovaná. Věříme, že až knížku Vodavoděnka dočtete, vodu už neuvidíte jako dřív. Kapičky vody na listě, mraky na obloze nebo blyštivá hladina budou tisíckrát krásnější než poušť plná diamantů.
Protože kde je voda, je i život.
Napsat komentář