Tím samozřejmě nemyslím to, že by se dané filmy někam schovaly nebo ututlaly. Mám na mysli fakt, že je mezi klasikami hodně filmů, které vznikly podle knih, aniž by někdo tušil, že nějaká kniha vůbec existovala.

Když jsem si procházel seznamy knižních adaptací, říkal jsem si, že přesně v tomto duchu i článek napíšu. Něco jako Deset známých filmů, o nichž jste netušili, že vychází z knihy. Jenže seznamy adaptací mi nabídly pohled, který jsem jako chlap nemohl ignorovat – objevil jsem tolik akčních, válečných a sci-fi filmů, o kterých jsem ani já netušil, že vznikly na motivy knihy, že jsem se rozhodl, že tento článek sestavím přímo a jen z nich. Takže dámy, pardón, ale tohle bude spíš zajímat asi vašeho přítele. Tedy za předpokladu, že váš přítel má rád Arnolda víc než manikúru.

1. James Jones: Tenká červená linie

Tento válečný/protiválečný opus Terrence Malicka z roku 1998 tehdy utržil tvrdé K.O. od souběžně uváděného vojína Ryana. Nebylo se čemu divit – na Malickův pomalý styl (kdosi tvrdí, že Malick nemusí používat slow motion záběry, protože jeho filmy jsou pomalé plus minus stejně), filozofování a prolínání válečné vřavy s epickými, dlouhými záběry přírody a vlnících se luk není každý zrovna naladěný. Naproti tomu strýček Hanks přiláká už jen svým pohledem. Nerad bych, aby to vypadalo, že Malick prohrál – Tenká červená linie je vynikající film, což potvrdily i mnohé ceny z filmových festivalů. Nicméně, v záplavě ódy na hvězdné herecké obsazení (Nolte, Travolta, Penn, Clooney, atd.) úplně zapadla informace, že film byl natočen podle skvělého stejnojmenného military románu od Jamese Jonese. Ten vyšel poprvé v roce 1962 a už tehdy sklidil velmi pochvalné recenze, které vyzdvihovaly především realismus s jakým Jones vykreslil válečné běsy (kniha je o hodně víc brutální než film) a především jak pojal psychologii tuctu hlavních postav, které se ocitají uprostřed bitvy unášeni neschopností rozlišit, co je ještě správné a co ne. Mimochodem, název Tenká červená linie pochází z básně Tommy Rudyarda Kiplinga.

2. Gustav Hasford: The Short Timers

Za tímto nic neříkajícím názvem se schovává velmi silný a z části autobiografický příběh jednotky amerických vojáků ve vietnamské válce, který později převedl na filmové plátnu nikdo menší než Stanley Kubrick ve svém válečném eposu Olověná vesta. Nebývá to zvykem, ale v tomto případě se Kubrick držel předlohy – stejně jako film, i kniha je rozdělena do tří kapitol (výcvikový tábor, Vietnam, souboj se sniperem), které jsou psány dosti odlišným stylem. A mimochodem, když už jsme u Kubricka, moc se to neví, ale i poslední Kubrickův film Eyes wide shut je také podle románové předlohy. Kratičká Traumnovelle z pera Arthura Schnitzlera zatím česky nevyšla, ale co není může být – aktuálně můžete zakoupit (poprvé a konečně) výbor z her tohoto rakouského klasika, více je doufejme na cestě.

3. Roderick Thorp: Nothing Lasts Forever

Víte co mají společného Joe Leland a John McClane, legendární policista ze Smrtonosné pasti v podání Bruce Willise? Inu, je to jedna a ta samá osoba. Joe Leland byl totiž hlavním hrdinou románu Nothing Lasts Forever (1979), který Thorp napsal chvíli poté, co v televizi dokoukal Skleněné peklo (katastrofický film odehrávající se taktéž v mrakodrapu, pozn. autora). Oheň byl vyměněn za bandu teroristů a klasika byla zrozena. Když pak knihu otevřete, budete až překvapeni, kolik dialogů a nesmrtelných hlášek bylo ze stránek převzato. Dokonce celé akční scény byly adaptovány přesně tak, jak je Roderick Thorp napsal. PS: Věděli jste, že kniha byla původně psána se záměrem, aby hlavní roli hrál Frank Sinatra? PS2: Druhý díl je pro změnu podle knihy 58 minutes Waltera Wagera.

4. James Sallis: Drive

Předloňský, na artové poměry nebývale úspěšný, noirový flák, který definitivně potvrdil životní formu jak Ryana Goslinga, tak režiséra Nicolase Windieka Refna, byl také adaptací knihy. Chladná a odtažitá, nechronologicky vyprávěná noirová “kriminálka” Jamese Sallise v době svého vydání žádnou velkou díru do světa neudělala. Teď už máme i druhý díl, ve kterém se bezejmenný řidič opět vrací na scénu. Pakliže se rozhodnete přečíst si předlohu tohoto hypnotického filmu, vězte že i kniha má své pomalejší momenty – tempo je spíše melancholické a klidné, s občasnými drastickými výjevy. Také se připravte, že film se knihou inspiroval velmi volně.

5. David Morell: First Blood

Možná se divíte, že je na seznamu i Rambo, ale lidí, kteří o románu Davida Morella nemají tušení, je doopravdy dost. First blood vyšlo poprvé v roce 1972 a je to ještě o trochu víc komorní příběh, než jaký se o pár let později dostal do kin. Navíc, David Morell si v knize dovolil to, co by si filmaři asi dovolit nemohli – závěrečný souboj šerifa a Johna Ramba dopadl lepé pro šerifa.

Autor: Jakub Šimáček