Výzkum štěstí se zdá být prací z říše snů. Meik Wiking, ředitel dánského Institutu pro výzkum štěstí, si hledání lidského štěstí vybral za svůj životní cíl. Jeho knihy Hygge a Lykke oběhly svět a nyní přichází s novinkou – Umění vytvářet vzpomínky. Nejen o své nové knížce promluvil v rozhovoru.
Meiku, co pro vás znamená štěstí?
Třeba nedávno jsem oslavoval narozeniny s mou přítelkyní, tatínkem a přáteli. Dali jsme si pár piv a nechali si dovézt burgery. To považuji za skvělý začátek večera a takové malé štěstí.
Proč jste se začal zajímat o lidské štěstí?
Ze dvou důvodů. Prvním bylo usnesení OSN z roku 2011, v němž uvedla, že „snaha o štěstí je základním lidským cílem“. A v roce 2012 pak vydala svou první zprávu o světovém štěstí. S ohledem na řadu faktorů je tato zpráva zveřejňována každoročně a s potěšením mohu říci, že Dánsko se pohybuje na předních příčkách ve čtyřech z pěti případů. Tak jsem přemýšlel, zda by nestálo za to, aby někdo inteligentní shromáždil informace a faktory, díky kterým se nám Dánům tak dobře daří, a předal je celému světu. Pořád jsem někoho takového hledal, až jsem si řekl, „a proč bych to vlastně nemohl udělat já sám“. Během dvou měsíců jsem opustil práci a od té doby se věnuji naplno globálnímu výzkumu toho, co nás činí šťastnými.
Druhým důvodem bylo to, že ve stejné době onemocněl a zemřel můj mentor, kolega a osobní přítel. Bylo mu pouhých 49 let. Moje matka také zemřela, když jí bylo jen 49. Když můj mentor zemřel, bylo mi 34 let, takže mi do 49 zbývalo pouhých 15 let. Tak jsem si řekl, proč během té doby neudělat něco skutečně výjimečného a nezažít něco opravdu vzrušujícího. ?
Jsou Dánové opravdu tak šťastným národem, jak se říká?
Ano, ale je také důležité si uvědomit, že většina podobných žebříčků je založena na celostátním průměru. Takže byste stejně tak mohla nazvat Dány nejméně nešťastnými lidmi na světě. A za druhé, většina studií se zaměřuje pouze na jednu dimenzi štěstí.
Co k jejich štěstí přispívá?
Dánsko, stejně jako další skandinávské země, si vede v žebříčcích tak dobře proto, že vytváří svým obyvatelům skvělé pro podmínky pro život. Máme univerzální zdravotní péči či bezplatné vysokoškolské vzdělání. A podobné investice do veřejného blaha přinášejí vyšší kvalitu života pro všechny. Pro Skandinávce není politika Bernieho Sanderse progresivní – je to zdravý rozum.
Vlastně, v současné době rozšiřuji Institut pro výzkum štěstí o novou výstavu. V červnu v Kodani otevřeme Muzeum štěstí, kde mohou lidé prozkoumat některé z těchto otázek, včetně vědy o štěstí a politiky štěstí – a také zjistit, proč si seveřané vždy v „žebříčcích štěstí“ vedou tak dobře.
Žijete vy sám podle filozofie hygge?
Myslím, že každý Dán by vám odpověděl stejně – ANO ? Máme totiž hygge zapsáno v kulturním DNA.
Ve své nové knize píšete o důležitosti vzpomínek. Jaká je vaše nejšťastnější vzpomínka?
Některé z mých nejšťastnějších vzpomínek na dětství pocházejí z let, kdy jsem od května do září pobýval se svou rodinou ve srubu. Vůně sena, chuť malin či dřevo, které celý den nasává teplo, mě stále dokáže přenést do oněch dnů.
Byly to jednoduché časy, byly to šťastné časy. Ale nejsem sám: jednoduché zábavy, jako je lezení po stromech a běhání v létě kolem naboso až do tmy, patří k nejcennějším vzpomínkám na dětství třeba i ve Velké Británii. Hraní na schovávanou, sbírání mušlí na pobřeží, ježdění na rodinné dovolené, to všechno můžeme dělat se svými dětmi i nyní. Mnoho dospělých si ale svoje dětství vybavuje jen matně. Proto myslím, že největším aha-momentem, když jsem knihu Umění vytvářet vzpomínky psal, bylo pochopení, že ve skutečnosti můžeme udělat hodně, abychom ovlivnili to, co si my, naši přátelé a rodiny do budoucna ze zážitků zapamatujeme.
Prvním krokem je převzetí role architekta paměti. V knize se věnuji různým nástrojům a strategiím, které můžeme použít. Jeden příklad za všechny: Nedávno jsem mluvil s polskou ženou, která si přečetla mou knihu a řekla mi, že jí to připomnělo čas, kdy jí bylo osm a večeřela se svou sestrou a matkou. Smály se, bylo jim dobře, byly šťastné. A matka jí tehdy řekla, že doufá, že si na tu chvíli někdy vzpomene. Jsme o třicet let později a ona si na to stále pamatuje, protože její matka se věnovala okamžiku a vytvořila tak dceři trvalou šťastnou vzpomínku.
Je to velmi jednoduchý nástroj, ale může být také nadužíván. Pokud pokaždé, když se vidíte se svou rodinou, řeknete, aby si ten okamžik zapamatovali, dost možná vás pošlou do háje, nebo řeknou, ať už proboha sklapnete (smích). Pokud se ale nad nějakým okamžikem zastavíte jednou za čas, je to mocný nástroj.
V knize Umění vytvářet vzpomínky se věnuji i dalším, sofistikovanějším nástrojům a strategiím, jako využití síly „poprvé“, použití emocionálního zvýrazňovače či přenesení šťastných vzpomínek do věcí, které nás denně obklopují. A také si se mnou můžete naplánovat celý nezapomenutelný rok.
Myslíte, že i jídlo může být považováno za štěstí? Které jídlo je vaše nejoblíbenější?
Ó ano, samozřejmě. Jídlo je skvělým zdrojem štěstí a spokojenosti. A také dokáže spojovat lidi. Chvilku jsem žil v Mexiku a dobré taco považuji za lék na jakýkoliv splín.
Jak se naučit radovat se z maličkostí?
Myslím, že přečíst si knížku o hygge je dobrý start ?
A teď trochu k psaní… máte nějaký rituál, když píšete?
Mám. Představuji si, že sedím naproti někomu u večeře. Povídám si s ním a snažím se, aby ten večer byl zábavný a zajímavý. A při psaní to dělám stejně, snažím se do knih zamíchat nejen své zkušenosti ze studií o štěstí a radosti, ale také osobní vtipy, odlehčení a to, co považuji za svůj skvělý smysl pro humor. ?
Jakou knihu máte nyní na nočním stolku?
Zrovna teď čtu rovnou tři knihy – Dona Quijota, SPQR o starověkém Římě a knihu od ekonoma Josepha E. Stiglitze.
A co vás baví ve volném čase?
Moc rád chodím na pěší túry. Nedávno jsem prošel asi 20 kilometrů podél severního pobřeží ostrova Bornholm (pozn. red.: malý ostrov v Baltském moři). Myslím, že to byla jedna z nejkrásnějších túr, které jsem dosud absolvoval. A v létě miluju lov ryb za pomoci kopí.
Měl byste pro nás jednoduchý recept, jak si každý den udělat radost?
Dělejte něco aktivního, smysluplného a dělejte to ideálně s lidmi, s nimiž vám je skvěle.
Meiku, děkuji mnohokrát za příjemný rozhovor a budeme se těšit na další vaše knížky.
Helena Herynková
Meik Wiking je ředitelem Institutu pro výzkum štěstí, výzkumným partnerem Světové databáze štěstí a zakládajícím členem Latinskoamerické sítě pro politiku pohody a kvality života. Výsledky jeho výzkumu byly zveřejněny ve více než pěti stech různých médiích včetně The Washington Post, BBC, Huffington Post, The Times, The Guardian a mnoha dalších. Přednáší po celém světě, mj. se zúčastnil také konference TEDx. Žije v Kodani.
Photo © Chris McAndrew Photography Ltd.
Napsat komentář