Čerstvý mořský vzduch, malá přístavní městečka, vůně mušlí a do toho nabručený detektiv, kterého sem přeložili z elegantní Paříže. Spisovatel Jean-Luc Bannalec právě vydává desátou detektivku: Bretaňská idyla! Přečtěte si rozhovor s autorem a nalaďte se na další díl ze série případů komisaře Dupina.
Kdy jste se zamiloval do Bretaně?
Byla to láska na první pohled, jak říkají Francouzi. Bretaň je skutečně kouzelný kout země a taky místo, kde mám pocit, že můžu být sám sebou. Kolosální příroda, nekonečný Atlantik, jedinečné světlo… Bretaň vás uvede do krásného šílenství, které vás kupodivu uklidní.
A jak se zrodil Váš inspektor Dupin?
Naprosto neoriginálně. Odmala jsem měl slabost pro vyšetřovatele klasického střihu – Hercule Poirot, Sherlock Holmes, Maigret… Špatně spím, a tak jsem si během dospívání noční nudu krátil čtením. A někde mi to v hlavě asi uvízlo. Dupin v sobě má taky trochu ze mě – třeba lásku k pravidelným rituálům – ráno přečíst noviny, namáčet si bretaňský koláč do kávy, procházky podél moře, plavání, k večeři aperitiv…
Jak byste popsal jeho životní filozofii?
Užívat si života. Zejména při ochutnávání na trzích. Právě tam začíná děj jeho desátého případu Bretaňská idyla. Dojde tam k vraždě přímo před jeho očima, takže to bere velice osobně a dělá kvůli tomu chyby. Vždycky jsem chtěl děj detektivky zasadit do kuchařského prostředí, takže z toho mám velkou radost.
Vaše detektivky se odehrávají v různých malebných městečkách: Pont-Aven, Finistère, Concarneau, Saint-Malo… Podle jakého kompasu je vybíráte?
Moje detektivky jsou vlastně trochu i turistický průvodce po krásách a specialitách Bretaně. Takže se snažím, aby si čtenář, kromě napínavého případu, z knihy vždycky něco odnesl: zajímavosti o výrobě soli, recept na nejlepší ústřice na víně nebo třeba tip na zajímavý obraz.
Nejoblíbenější knihy od autora:
A na závěr: máte nějaké motto?
Jak říkají Bretonci: „Dokud žiješ, tak zůstaň naživu.“
BRETAŇSKÁ IDYLA
Již 10. případ komisaře Dupina!
Vlna veder ten rok v srpnu sužuje dokonce i Bretaň. Komisař Dupin nevidí, že by se mělo ochladit. Ke vší mrzutosti mu chystají kolegové velkou oslavu u příležitosti desátého výročí jeho služby v Concarneau. Pak je ale u pobřeží vylovena z moře mrtvola majitele ovčího velkochovu na legendárním Belle-Île. A než se Dupin naděje, ocitne se na palubě policejního rychlého člunu a míří na „nejkrásnější ostrov na světě“, kde zakrátko nahlédne do nejhlubších propastí lidské duše.
Tento článek vyšel v Magazínu LUXOR v únoru 2023. Autorem rozhovoru je Radek Blažek.
Napsat komentář