Takové jsou básně pro děti o dětech, dospělých a jejich každodenních nenápadných radostech i malichernostech.
…ehm ehm, jednu vám přečtu, třeba tuhle:
HROZNÝ ŠOK
Ne že bych se bál hroznýše,
i když to jméno zní krutě.
Co ale dělat, když napíše
ti ten had „MILUJI TĚ“?
Všichni si moc dobře pamatujeme, jak se nám nechtělo (a stále někdy nechce) umývat nádobí, měli jsme bambilion výmluv, proč nejít do školy, nebo jsme toužili po automatu na domácí úkoly (pokud jste byli spíše koumáci, zajímalo vás možná, jak si vyrobit houpačku bez prken, lana a hřebíků, nebo jste zkoušeli, kde všude se jde a nejde podrbat).
Jen jestli si nevymejšlíš se čte jedna báseň, baví děti, baví dospělé a nejlépe funguje dohromady. Připouštím, že téma stáří a smrti (nelekejte se), okolo kterého se některé básničky točí, je vhodné dětem vysvětlit. To může rodičovské pouto jen posílit a v dětech rozvíjet samostatné myšlení – ano zní to jako z příručky “Jak vychovat své dítě do krásy a chytrosti“, ale prostě je to tak. Každopádně si z každé básně dítě něco odnese (a vy dospělí taky).
Kdo je tedy ten Shel Silverstein, který píše a kreslí pro děti a jehož knížka byla svého času v některých státech USA vykázána z veřejných a školních knihoven? Američan, spisovatel, kreslíř a taky trochu muzikant. Jeho texty nezapadají do klasických škatulek, protože tak trochu „podrývají“ rodičovskou autoritu (nebo spíš učí děti myslet po svém). Představy světa dospělých a dětí zachycuje humorně a podobně jako třeba náš spisovatel Emanuel Frynta.
MOST
Můj most tě dovede jenom na půl cesty
ke všem těm záhadným místům, cos chtěl znát.
Potkáš se s čaroději, projdeš se městy,
z pohádek princezny Šahrazád.
Pojď, já ti ukážu svět, o jakéms nesnil,
a všechny tajné zkratky, co je znám.
Most tě však dovede jenom na půl cesty.
Tu druhou půlku musíš ujít sám.
Hodnocení: 100 %
Autorka: Anežka Adamíková
Napsat komentář