Úvodní část knihy může být pro čtenáře možná trochu zklamáním. Jestli je duševní pohoda teoretický konstrukt a štěstí věc, je ve skutečnosti docela irelevantní, stejně tak to, jakým záhadným způsobem, nebo chcete-li šťastnou náhodou, získal autor prostředky na svůj výzkum. Nicméně jako východisko pro další čtení je nezbytná. Dozvíte se v ní nejen to, o čem pozitivní psychologie je a k čemu směřuje (zvýšit míru prospívání), ale i podstatu konceptu duševní pohody, který je pro celou knihu zásadní. Seligman ji totiž staví na piedestál svatého grálu místo štěstí.
Mnohem podstatnější je další část, řekla bych praktičtější. Pěti prvky duševní pohody jsou podle Seligmana pozitivní emoce, zaujetí činností, pozitivní vztahy, smysluplnost a úspěšný výkon. A ve všech se můžeme poměrně jednoduše zdokonalovat – nenadálými dobrými skutky, dopisy vyjadřujícími vděčnost, poznamenáváním si věcí, které se nám v životě daří, nebo využíváním svých předností (vaše slabiny ať si raději vezmou dovolenou). Všechny způsoby jsou navíc aplikovatelné do škol, což je další velké téma této knihy!
Skvělé jsou také příklady z praxe. Seligman totiž tvrdí, že deprese jako takové neléčíme, jen ulevujeme příznakům. Jedním z léčebných přístupů by měla být právě aplikace pozitivní psychologie, a to jak u psychoterapeutů a psychiatrů, tak třeba v manželských poradnách.
„V manželských poradnách se většinou partneři učí, jak lépe zvládat vzájemné spory a hádky. Tím se může z nesnesitelného vztahu stát vztah jakžtakž snesitelný. Což není špatné. Avšak pozitivní psychologii více zajímá, jak proměnit dobrý vztah ve výborný.“
Knize bych nicméně několik věcí vytkla. Některé pasáže, včetně té úvodní, jsou až příliš teoretické a deskriptivní. Popisují dějiny a vznik zmiňované disciplíny, trochu jakoby se Seligman nemohl rozhodnout, kdo je jeho čtenářem – laik, který chce vést lepší život, nebo odborník, který si chce před spaním rozšířit obzory? Kromě toho nefungují ani čísla a grafy – v nich totiž Česká republika chybí, takže srovnání my vs. zbytek světa je neúplné, přitom by mohlo být zajímavé.
Je opravdu nemožné postihnout plně záběr téhle knihy. Číst by ji i přes všechny moje výtky měli všichni – rodiče, děti, partneři, samotáři. Každý si z ní odnese „to svoje“. Škoda jen, že pozitivní psychologie není pro všechny. Pesimisty ani máváním odbornou knihou a názornými příklady nepřesvědčíte, že by si knihu měli přečíst a na svět by se mohli dívat jinak. Přece jen by tu bylo o tolik lépe mezi samými šťastnými lidmi.
Hodnocení: 75 %
Autorka: Anna Březinová
K dispozici je i e-kniha.
Napsat komentář