Leonard Peacock není ani trochu obyčejný sedmnáctiletý kluk, ba právě naopak. Přemýšlí hodně o minulosti, přítomnosti, budoucnosti, o světě i o lidech kolem sebe. O holokaustu, který probírají ve třídě díky Herr Silvermanovi, o Waltovi, s nímž se rád dívá na Bogartovy filmy, o své naprosto lhostejné a pitomé matce, módní návrhářce Lindě… a taky o tom, že se chce zabít.
Rozhodl se ukončit svůj mizerný a utrápený život právě v den svých osmnáctých narozenin a vzít s sebou svého bývalého nejlepšího kamaráda a taky člověka, který mu navždy změnil život. Nejdřív se ale musí rozloučit s těmi, které má rád, a dát jim dárky. Protože nikdo by neměl ze světa odcházet, aniž by mu řekl sbohem.
Nikdo nemá ani ponětí o tom, že má Leonard zrovna ten den narozeniny a že si chce vystřelit mozek z hlavy, protože už neví, jak dál a protože si připadá zbytečný. Byli na tom podobně i lidé uvěznění v koncentračních táborech během druhé světové války? Brali smrt jako vykoupení? Začali se modlit? Byli rádi, když nadešel jejich konec? Anebo se prali až do konce svých sil a nikdy to nevzdali? Měli naději na svobodnou a šťastnou budoucnost? A co by čekalo Leonarda?
Matthew Quick si již tradičně nevybral zrovna lehké téma. Vypráví příběh dospívajícího chlapce, kterého všichni v životě zklamali a on se to prostě rozhodl vzdát. Ze své situace nevidí jiné východisko než sebevraždu, ale ještě předtím se chce pomstít tomu, kdo mu ublížil ze všech nejvíc.
Kniha je protkaná řadou dlouhých vysvětlivek pod čarou, které mají čtenáři přiblížit události vztahující se k hlavní dějové lince, ale stojící jaksi v pozadí, v minulosti, ve vzpomínkách a úvahách. Autor se skrz mysl hlavního hrdiny zabývá tématem holokaustu a jeho dopadu na lidi na obou stranách barikády, ale také otevírá palčivé otázky týkající se rodinného zanedbávání, nedostatku mateřské lásky, porozumění i obyčejného života šťastného dítěte.
Odpusťte mi, Váš Leonard je kniha plná hlubokých myšlenek, bolesti, smutku, nepochopení a touhy po lásce a přátelství. Jednotlivé stránky čtete se zatajeným dechem a až do poslední minuty nedutáte a doufáte, že nakonec přijde šťastný konec. U některých částí vám puká srdce, u jiných nevěřícně kroutíte hlavou a máte pocit, že musíte něco rozbít, u dopisů z budoucnosti vlastně ani nevíte, co si o tom všem myslet. Po dočtení vám zbyde hromada otázek a velký vyčnívající otazník. I v těch nejčernějších chvílích je potřeba vidět jasné světlo. Uvidí ho ale i Leonard?
Kniha se dočká svého filmového zpracování, na režii by se měl podílet Channing Tatum, který v adaptaci ztvární postavu učitele Silvermana. Potenciál film rozhodně má, přece jenom Quickova Terapie láskou udělala v roce 2012 velké haló a přinesla Jennifer Lawrence Oscara za Nejlepší herečku v hlavní roli.
Hodnocení: 85 %
Autorka: Petra Sýkorová
Napsat komentář