TMNT byla v mém dětství snad nejskloňovanější zkratka (až v dospělosti ji z přední příčky odsunulo DPH). To, co znamená Teenage Mutant Ninja Turtles, mne doprovázelo každým dnem do školy (měl jsem pouzdro), hrál jsem si s tím odpoledne (měl jsem figurky), usínal jsem s tím, než mi maminka přišla zhasnout lampičku (měl jsem komiksy). Zkrátka Želvy Ninja k mému životu patří zhruba obdobně jako Hurvínek. (Toho jsem ale měl vlastně radši, protože karate jsem se nikdy nenaučil, zatímco koulet očima jo.)
Oblíbil jsem si pochopitelně i animovaný seriál, který přišel do světa v ideální dobu (byť k nám kvůli minulému režimu s drobným zpožděním), už mi bylo tolik, abych se na něj mohl dívat. První hraná verze mi ale nesedla – a zde přichází i mé vzdalování od TMNT. Ačkoliv se dokonce v roce 2007 pokusili znovu navázat na tradici téhle podívané, a to prostřednictvím 3D CGI animace, nechalo mě to chladným. Až díky startu vydávání úplně původních komiksů v českém jazyce (Comics Centrum) jsem k zmutovaným želvičkám zase začal získávat sympatie. Jenže do toho vstoupila nová adaptace, kombinace hraného a animovaného filmu, nejprve v roce 2014 a nyní o dva roky později. A já zůstal v rozpacích.
Ačkoliv zde již zmíněný původní komiks také ukazuje želvy v jiném světle, než jak je proslavil animovaný seriál z roku 1987, přesto mě výtvarné uchopení želv v nových filmových verzích překvapilo. Vlastně nejprve zarazilo, pak zhnusilo. Na první díl jsem se odmítal podívat, doufal, že upadne v zapomnění. Jenže pak se v roce 2016 dočkalo premiéry pokračování – a já těmhle novým želvám zkusil dát šanci.
Vlastně se můj názor na šerednost želv nezměnil, jenže už jej vnímám v jiném kontextu. Želvy působí věrohodněji (prostě ruku na srdce, koukáte-li do tváře skutečné želvě, tak vás její vzezření taky kdovíjak neoblaží). Navíc díky technologii motion capture CGI se želvy pohybují tak, že skvěle zapadají do reálného prostředí. A díky zvoleným hercům se i jejich mimika dokázala postarat o to, aby želvy skutečně měly svůj charakter, a film tak nestál a nepadal pouze na „pěstních“ soubojích. V bonusových materiálech sice filmařský tým velebí herce i scénář a skloňuje psychologičnost postav všemi pády, ale bral bych to (i přes výše uvedenou pochvalu) s rezervou. Želvy Ninja 2 jsou z valné většiny o akci a nějakých těch komických situacích/fórcích, psychologické konflikty se do zápletky sice dostanou, ale autoři s nimi zacházejí opravdu jen zlehka. Vědí patrně to, že nejvíce „slintat“ budou malí kluci, a ti si na rozbor krize leadershipu uvnitř týmu želv zrovna nepotrpí. A když už jsem u těch kluků… kdybych tohle viděl ve svém dětství, patrně bych si film pouštěl opakovaně, smál se, napínal a chvílemi dokonce maličko nedýchal.
Tak, z pohledu filmu pro chlapce, kterým se teprve uhry začnou tvořit, Želvy Ninja 2 fungují dobře – mají namíchaný koktejl z humoru a akce. To tatínkové budou film do značné míry velebit patrně proto, že se na 112 minut zabaví jejich kluci a nebudou se ptát, kdy to jízdní kolo táta konečně už opraví. A v prvních minutách filmu si dají nohu přes nohu, protože Megan Fox se v mžiku (ale efektně) přeobleče do jakéhosi hybridu roztleskávačky a lolitky. (Nicméně, když už padla řeč o Megan Fox. Jak já bych si přál, kdyby postavu April tvůrci svěřili někomu, komu příroda dala do vínku schopnost hrát, byť na úkor LookFace by Instagram.)
Teď jsem si uvědomil, že jsem se ani trochu nezmínil o zápletce. No prostě, víte, jak to chodí. Máme tu padoucha/y, co chtějí zničit svět, ale jsou tu good guys (želvy), kterým se podaří je porazit. Tohle není spoiler, ale logický předpoklad, proč se na TMNT lidi dívali a budou dívat. Čili různé honičky, bitky, hlášky, chvilky na vážné věci, bitky a honičky. Vše řemeslně na velmi slušné úrovni. Humor ideálně pro ty kluky. Chtít po tomto filmu něco víc? Mohl bych, ale autoři se rozhodli jinak. Rozpočet se jim zatím vrátil jen tak tak, uvidíme, zda je to bude motivovat do trojky…
Hodnocení: 70 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář