Také jste zaznamenali informaci, že letošní Literární cenu Knižního klubu získal dosud neznámý autor Jan Horníček a jeho knižní debut Čarostřelec? Poté, co jsem zjistila, že se jedná o historickou detektivku, která se navíc odehrává v Jizerských horách, hned jsem zatoužila si ji přečíst – Liberec a okolní krajina je totiž již více než 14 let mým druhým domovem.
Děj knihy Čarostřelec nás přenese do zimy roku 1789. Otec Vilém, bývalý jezuita (Tovaryšstvo Ježíšovo bylo papežem zrušeno v roce 1773) a současný generální sekretář hradeckého biskupa, je vyslán do Hejnic, aby tu inkognito vyšetřil případ svatokrádeže. V dostavníku cestou z Liberce (tedy Reichenbergu) se potkává s doktorem Šulcem, vídeňským lékařem a zároveň právníkem, který sem údajně míří za lyžováním. Přesto má ale podivuhodně přesné informace o tom, jak to tady v horách chodí. Je to právě doktůrek, kdo Viléma navede na stopu – uloupené věci z hejnického kostela by mohly být použity podle dávné pověsti k tomu, aby zdejší pašeráci získali nadpřirozené schopnosti při střelbě. Kulka odlitá z kostelní vitráže přes očnici lebky vraha za bezměsíčné noci, která navíc prolítne hostii, totiž nikdy nemine cíl. Proč ale zdejší opat nechce o vyšetřování zločinu nic slyšet? Že by neměl čisté svědomí a byl zapleten do něčeho většího? Jakou roli v případu hraje vládce zdejších pytláků Tapper, kterého se zjevně všichni bojí? Co tají bývalý vojenský kaplan z Bílého Potoka? A kdo je vlastně ten podivínský doktor, který se všemu jen hihňá (trochu mi tím lezl na nervy, neb mi to připomínalo postavu Sama Hawkense od Karla Maye), zároveň se ale rychle stane Vilémovi nepostradatelným partnerem ve vyšetřování? Co je náhoda, co úklad a co manipulace?
Musím říct, že jsem se formou knihy docela bavila, i když to asi nebyl úplně autorův záměr. Těch odkazů na klasická díla žánru je tu ale docela dost – čtenář si zpočátku připadá jak ve Jménu růže, vzápětí je to jak na Divokém západě Karla Maye, kouzlem nechtěného se mi tu připomíná i můj nejoblíbenější historický román Mlýn na mumie od Petra Stančíka. Je to ale především prvoplánová žánrová literatura, ve které najdete vše, co v knize tohoto typu čekáte: temnou atmosféru nepřístupných hor, kde neustále zuří sněhová bouře a vyjí vlci, zběsilé honičky po rozbitých a zasněžených cestách, přestřelky, šermířské souboje i hospodské rvačky, tajemná bratrstva a tajuplné podzemní prostory, rodinná pouta i zakázanou lásku. Nechybí překvapení a odhalování dávných tajemství, a dokonce i občasná edukace v podobě výkladů doktora Šulce zaujme. Mě osobně bavilo i to lokální zaměření – místní názvy v němčině, historické postavy z regionu. Hlavní postavy jsou tedy trochu schematické, děj sem tam krkolomný a akční je to na můj vkus až moc, dá se to ale odpustit.
Pokud Vás zajímá autor knihy, pak vězte, že Jan Horníček se narodil před 31 lety v Rychnově nad Kněžnou. Vystudoval nikoliv literaturu, ale matematické inženýrství, na brněnské strojní fakultě VUT i vyučoval. K historickým románům jej přivedl zájem o historii, psychologii a filosofii a možná i práce ve skautu. Čarostřelec je každopádně jeho knižní prvotinou, která má potenciál zaujmout nejen čtenáře historických románů, ale i lokální patrioty.
Hana Kubíková
Napsat komentář