Vtip, kterému se nebude smát ani Batman

5. 8. 2013 v 14.30

Je to vtipálek, klaun, der Spaßvogel, ale všichni ho u nás a v Gothamu znají jako Jokera. Má bílou kůži, do široka upřímný úsměv a podivný smysl pro humor a vraždu. A právě on sehrává podstatnou roli v novince, kterou nám přináší nakladatelství Crew.

Na sto třiceti do pevné vazby svázaných stranách se odehrají dva hlavní a jeden bonusový příběh. A ačkoliv je pojí stejní hrdinové (netopýří muž, Joker i vyšetřovatel James "Jim" Gordon) a částečně také téma, rozdílná jména u scénáře a výtvarníků napovídají, že výsledky se takřka nemohou více lišit. Pravda, v mezích látky a žánru, takže rozdíly nebudou závratné, ale pojďme se na ně podívat zblízka.

Doug Mahnke si skrze své kresby potykal s nejedním superhrdinou z DC, s Batmanem jej pojí například sága Red Hood. Jeho Muž, který se směje, k němuž napsal scénář Ed Brubaker, si o poznání více libuje v explicitně zobrazeném násilí. Vždyť první mrtvoly potkáme hned zkraje a věřte, že nevypadají zrovna k pohledání. Pach hniloby a smrti Mahnke dokázal zachytit skrze nevábnou směsici hnědé a zelené, bolest pak prostřednictvím expresivních výrazů - křečovitých a výrazných gest, které neustále vstupují dovnitř rámů.

To Brian Bolland, který je mému srdci přeci jen bližší, se uzavírá do zvláštně chladné čistoty. Linky, ale i "mizanscény". Před očima toho na scéně mimo hlavní aktéry mnoho nevidíme. Tam, kde Mahnke doplňuje detaily i v zadních plánech, Bolland využívá barevné výplně nebo přísně geometrických průsvitů. (Ostatně ona geometričnost vylézá už z rozložení oken a hned na samém počátku Kameňáku ji najdeme při příjezdu Batmana. Paprsky ze světel jeho auta rozkrajují okno přesně podle pravítka.) Tam, kde je Mahnke excentrický díky šrafování a ponurý utápěním do tmy, Bolland šokuje jednoduchostí, která dává možnost vyniknout velmi jemným detailům (například u skvělých retrospektiv!) a mnohoznačnějším dialogům.

Je skvělé, že se vedle sebe v jedné knize sejdou oba přístupy. Spojení není náhodné. Vždyť Muž, který se směje i Kameňák do značné míry řeší motivaci Jokera. V prvním případě se dočkáme více mrtvých a více akce, ve druhém se Alan Moore zanořuje do rozpraskané duše, hledá příčiny zběsilosti a znázorňuje ji sice s menším množstvím násilí, ale o to děsivějším dopadem - viz duši mučící scéna z lunaparku. Bolland sice v doslovu přiznává, že mu Moorův scénář místy dělal potíže a on sám by neodkrýval minulost Jokera (může to být však jedna z mnoha variant), přesto brilantní scénář uchopil tak, že osudovost vztahu Batman-Joker je díky jeho čistým obrazům zvýrazněná. Nezůstává nikdo jiný. Jen oni dva. Jen jejich vztah, který povede buďto k trvalé spolupráci, nebo vzájemné smrti.

Jako perlička za odměnu a pro odlehčení funguje Dobrý člověk ještě žije, který si pro potěchu sepsal a nakreslil samotný Brian Bolland. Promlouvá k nám na první pohled normální, průměrný člověk. Ne nějaký šílenec s velkým úsměvem a zelenými vlasy. Přesto jeho výpověď a argumenty mrazí a vyprávění graduje do podvratně zábavné koláže nápadů, jak odstranit Batmana.

Shrnuto, hledáte-li kultem obdařený titul, Kameňák jej splňuje. Navíc vychází poprvé s kolorováním, pod nímž je podepsán Bolland. A věřte, že to za to stojí.

Hodnocení: 95 %

Autor: Lukáš Gregor

Zdroj obrázků: Crew.cz

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím