Sucho je na první pohled klasický krimiromán se špetkou společenského dramatu. Svou naléhavostí a umně konstruovanou zápletkou, za kterou se skrývá víc tajemství, než jste na začátku tušili, vás však polapí v křesle na dlouhé hodiny, kdy knihu nebudete schopni odložit. Zvědavost, co se v australském maloměstě vlastně stalo, bude zkrátka silnější. Protože Sucho vůbec není obyčejné. Je perfektní kombinací vytříbeného slohu, skvělých nápadů, propracovaných postav a hutné atmosféry. Ačkoli se jedná o autorčinu prvotinu, ani na chvíli vás to nenapadne – tak umně vystavěný příběh vás čeká.
Aaron Falk se do svého rodného města vrací na pohřeb svého nejlepšího přítele, což není zrovna veselá událost. Ale ono je to ještě mnohem horší. Jeho kamarád Luke totiž zastřelil nejen sebe, ale i svou ženu a syna. A k tomu ještě Aaron není v městečku vítán – to kvůli nevyřešené minulosti.
Jak už předchozí řádky napovídají, v knize se proplétají dvě roviny. V současnosti se federální policista Falk pouští do případu smrti svého nejlepšího přítele z dětství a postupně nachází zdánlivé maličkosti, které dělají z jasné vraždy a sebevraždy něco daleko záhadnějšího. Druhá dějová linie probíhá formou krátkých flashbacků a vrací se zpět k událostem hluboko v minulosti, k událostem, které Falk a Luke dlouho tajili. Oba příběhy se zdánlivě nesouvisle ženou vpřed, ačkoli mají oba vlastně stejné aktéry. A i kdyby se vám povedlo snad dopředu některý z případů rozluštit a přijít na to, „kdo“, „proč“ vám bude jistě dělat mnohem větší potíže.
Aaron Falk není nijak výrazným hrdinou, a i proto je ideálním vypravěčem příběhu. Daleko zajímavější než on sám je totiž jeho okolí – dávní přátelé i lásky, zahořklí nepřátelé a přízraky minulosti. Každá z postav, včetně těch, co jsou vlastně hned od začátku mrtvé, získává postupem příběhu hloubku. Jak autor rozkrývá úryvky jejich minulosti, stávají se z vedlejších hrdinů, obyvatel městečka Kiewarra, stále živější figurky. A navíc jsou všichni neuvěřitelně lidští – nikdo není bez chyby ani bez viny, a právě proto je příběh Sucha tak realistický.
Autorka umí upoutat pozornost, jak ukazuje už na krátkém prologu z mušího pohledu – pokud váháte, zda se do knihy pouštět, stačí tato jedna stránka a budete mít jasno. Jazyk vyprávění je čistý, dynamický a Jane Harperová s ním zachází více než obratně. Nejen postavy, ale i scenerie, které popisuje, působí velmi skutečně. Příběh drží pohromadě, nemá hluchá místa, naopak, tam, kde se děj trochu zpomalí, nabízí detailní a velmi trefné popisy, díky kterým těžká atmosféra houstne a houstne.
Sucho není převratné námětem, který tu ještě nebyl, ale komplexní funkčností. Všechny významové roviny a linie příběhu jsou úhledně poskládány tak, že vám necelých 400 stran uběhne mrknutím oka. Naštěstí by nemělo jít o poslední setkání s Aaronem Falkem, protože autorka již pilně pracuje na druhém dílu. Tak tady neváhejte, opravdu to za to stojí.
Hodnocení: 80 %
Autorka: Katka Stupková
Napsat komentář