Ve spárech mrazivé Aljašky

Aljaška je nelítostný a zákeřný nepřítel. Nina Granvilleová, která zde měla strávit příjemnou dovolenou, o tom ví své – její pobyt se totiž ve zlomku vteřiny změní na boj o přežití, v němž se musí utkat nejen se svým krutým únoscem, Grizzly Adamsem, ale také s mrazivou, nehostinnou přírodou, jež ji obklopuje.

A je to právě prostředí Aljašky, čím si La Loba zachraňuje kůži a zaručuje, že se nestane jen další řadovou krimi napodobující Nesbøho, Larssona nebo Keplera. Všudypřítomný mráz, liduprázdné, sněhem zaváté pláně a oslňující polární záře mají své kouzlo a autorovi knihy, Alanu Russellovi, se popis prostředí opravdu povedl. Pokud se začtete, není těžké se ve všech těch nekonečných vánicích dočista ztratit.

Ačkoliv však můžu říct, že jsem se nenudil a La Loba mě dokázala místy napnout, mám s ní dva zásadní problémy.

Důvod, proč používám výraz „zachraňuje kůži“, je ten, že ať se snažím jak se snažím, na La Lobě nemůžu najít nic dalšího, co bych mohl opravdu vyzdvihnout. Jistě, Russellův styl psaní je čtivý a kniha utíká celkem rychle, ale mám pocit, že dlouhodobí fanoušci severské krimi si vypěstují jakési brnění a pokud mluvíme o zápletce, nemá je zde zkrátka co překvapit. Možná se s mnoha čtenáři neshodnu, ale ani hlavní hrdinka, ani hlavní záporák ve mně nevyvolali žádné silnější emoce a po celou dobu jsem si při čtení říkal, že tenhle příběh jsem už několikrát četl.

Druhé negativum pro mě tkví v naprosto nesmyslně natahovaném závěru knihy, kdy autor po napínavém finále oddaluje odhalení pointy do takové míry, že vás paradoxně už skoro nezajímá, když k ní dojdete. Samotné finále – pravděpodobně nejdůležitější a nejvypjatější část příběhu – se však zdá osekaná na minimum, což mě trochu zamrzelo.

Naproti tomu všemu dávám ale La Lobě nadprůměrné hodnocení, a to z jediného, těžko ospravedlnitelného důvodu – zkrátka jsem si ji užil. Nehledě na chyby, Russell je skvělý vyprávěč a dokáže vás u příběhu udržet.

Pokud vás tak čirou náhodou ještě nesmetla vlna detektivek a nemáte v tomto žánru zkušenosti, La Loba je skvělou vstupní bránou. Pokud však dokážete recitovat Sněhuláka nebo sérii Milénium nazapaměť, La Loba vás neurazí a nudit se rozhodně nebudete, ale také se upřímně nic nestane, když vám unikne.

Hodnocení: 70 %

Autor: Jáchym Šidlák

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *