Rozhodnout se číst každý z nově vydávaných superhrdinských komiksů přináší mnohdy dojem, že se žaludek přesytí. Zápletky, typologie postav, také struktura vyprávění, to vše se svým způsobem točí v kruhu. Můžete si u takové četby odpočinout, málokdy však zůstanete s knihou v ruce stát při přecházení pokoje. Překvapení se konají opravdu jen výjimečně.
Ne snad, že by se Batman – Temný rytíř 3: Šílený takovou mimořádnou událostí stal, přesto zmražení vašeho pohledu na stránky sepsané Greggem Hurwitzem a pokreslené Ethanem Van Sciverem a Szymonem Kudranskim očekávejte. Jestliže totiž může ještě DC u Batmana něčím překvapovat, pak je to míra invence v obrazových kompozicích nebo vynalézavosti při hře/ukazování násilí.
Gregg Hurwitz převzal sérii po Davidu Finchovi a ve svých rukou potemnělost Gothamu notně zahušťuje neprodyšným temnem a šílenstvím. Zapomeňte na Jokera, tentokrát stojí v čele Kloboučník, Mad Hatter, postava, kterou autoři vyjmuli z fantazijního světa Alenky Lewise Carrolla. Psychopat, jehož činy zaplňují jednotlivé stránky a překvapují nebývalou brutalitou.
Batman se zde dostává spíše do pozadí – bývá vždy minimálně o krok pozadu, nestíhá řešit jednotlivé tragické události a ani jim nerozumí. Mnohem informací totiž máme my, čtenáři, neboť nám je autoři odkrývají. A to se vší slastí. Okna, jejichž dynamické střídání co do velikosti rámu, tak do způsobu komponování postav uvnitř, nás vnášejí do nitra světa Mad Hattera, nitra, které je nemocné až k zbláznění. Vydáváme se po stopách mizérie Kloboučníka, odkud se vzala, jaké má příčiny a proč má zrovna takové hrůzné důsledky.
Ano, jestliže číst superhrdinské komiksy mnohdy znamená pohybovat se v předurčeném kruhu, budeme i tentokrát v mnoha ohledech schopni kroky vypravěče předpovídat. Jako by to však Hurwitz tušil a do potemnělého šílenství vnáší odkazy na Batmana, na dílčí klišé, aby je ironizoval. A to rozhodně čtení zpříjemní.
Hodnocení: 75 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář