Zvláště, když vezmeme v potaz restart hrdinů, který uskutečnili v “komiksové továrně” DC. Někteří se dočkali významných obměn charakterů, jiní zkrátka jen ožili, procitli, nebo si jdou svojí cestou zvesela dál. Supermana se týká spíše poslední bod. Pominu-li úpravy v designu oblečení (chybí mu červené slipy!) a větší čupřiny, představuje právě vydaná knížka Cena zítřka esenci tradičního létajícího pána, jakého vzývají Spojené státy už desítky let.
Hyperkorektní DC si asi musela dávat řádného majzla, aby Superman k letu používal správnou ruku.
←
Paradoxní je, že nejslabší aspekt na celé publikaci představuje titulní obálka. Jak už to mnohdy u DC bývá, oplývá naddymenzováním, kresba jako by na vás křičela “Kup si mě, nebo ti přelámu hnáty!”, ve výsledku však může komiksu uškodit. Trio Pérez-Merino-Scottová totiž s poctivě odvedeným mainstreamem zacházejí překvapivě citlivě. Jak rozložení a počet panelů, tak práce s barvou a prokreslení tváří nevyvolává závrať a pocit, že byste si při čtení měli raději obléknout ženské podvazky, aby vás z testosteronu nerozbolela hlava. Superman sice čas od času, tedy panel od panelu má svalové cihličky tak plastické, že nemůžete komiks dovřít, ale na jiných stranách se chová a vypadá zase docela normálně. Tedy, to je podivné slovo, normálně, s ohledem na fakt, že do města právě zavítala skupinka mimozemšťanů, kteří si to chtějí se Supermužem rozdat a on jejich útoky odráží.
Ale pozor! V komiksu se mluví sprostě! ↓
Nemám zrovna slabost pro zápletky, které stojí a padají na všemožných roztodivných vynálezech, bránách do pekla, jiného prostoru, kamenů mudrců, i snad proto mne Cena zítřka potěšila. Základní konflikt vychází totiž z psychologické rozkolísanosti Supermana. Ne, neřeší svoji lidskou (novinářskou) identitu nudného Clarka Kenta, ale Supermana hodného (jímž se stal) a Supermana zlého (jímž by teoreticky mohl být). A potvůrky, které začnou demolovat město, začnou také demolovat psyché pana Supermana a vězte, že bude mít co dělat.
Naštěstí je tu Superman, který zkažené občanky města vystřídá a skrze svůj etický rozměr nás uklidní. ↓
Děj vlastně velmi jednoduchý, neumořující nás sofistikovanými hláškami (a ty nejsofistikovanější jsou navíc v kryptonštině, takže tolik nevadí), plyne snadno a rychle, nenechává spočnout, současně stále má jakoby nějaký prostor mezi panely k nadechnutí. Můžete si tedy velmi snadno z výše uvedených vět odvodit, že mě čtení bavilo a ničím nekopalo do holeně. Nikdy jsem Supermana na stěnu pokoje nevylepil, měnit na tom zatím nic nehodlám, přesto jsem ve finále Ceny zítřka zaplesal nad jeho výhrou (kruciš, spoiler) a těším se, že s ním zase nějaký ten superúlet, supervoči a superdech prožiju. On je vlastně docela sympatický. Zvlášť teď, když už nemá ty hot červené slipy a někdy si i vezme džíny.
Tvůrci mají smysl pro humor. Jak jinak nazvat obrázek chlapíka, který by utrácel peníze za telefon s tak hloupým logem? ↓
Hodnocení: 75 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář