Úklid v životě je dobré vzít od podlahy

Ocitáme se s bezejmenným hrdinou v blíže neurčené postkomunistické zemi, abychom s ním prožili osm dní dovolené. Takový je alespoň jeho původní plán. Náš hrdina se totiž rozhodl splnit prosbu svého přítele Oscara, že mu pohlídá kočky a s nimi i celý byt.

Jelikož je Oscar velký puntičkář, dá svému příteli velmi podrobný popis a návod, jak s bytem zacházet. Pravidel není mnoho, tím nejhlavnějším však zůstává – nezničit podlahu. Krásná, zbrusu nová dřevěná podlaha se stává středobodem světa hlavního hrdiny a navždy mu změní život. Když se jeho vášeň pro víno potká s kritickou nešikovností, je na problém zaděláno. Stejně jako Lady Macbeth touží hlavní hrdina zvolat: „Pusť, prokletá skvrno, pusť, povídám!“

Skvrna od vína však nezmizí a navíc k ní shodou okolností (nebo možná spíše tragickým konáním Oscarova přítele) mnoho dalších přibude. Hlavní hrdina je vyděšený a neví si rady. Využije tedy dalšího z Oscarových dokonalých poradních vzkazů a pokusí se podlahu sám vyčistit. Záhy zjistí, že to vůbec nebyl dobrý nápad. Jako důvěryhodný přítel dokonale zklame Oscarovu důvěru. Jak na to asi Oscar zareaguje, skončí jejich přátelství?

Stejně jako sled událostí neochvějně spěje k Oscarovu návratu, je také jeho přítel čím dál nervóznější z chyb, které nadělal a již nejdou napravit. Nehoda střídá nehodu, dojde na zničený nábytek a najde se i nějaká ta mrtvola. Nevypadá to až tak vtipně? Čtenář si však může být jist, že ho autor Will Wiles každou stránkou přesvědčí, že jeho románová prvotina Pravidla péče o dřevěné podlahy je vskutku humoristickým románem. 

Oscar svého přítele rozhodně nepřipravil na vše, co ho v bytě může potkat. A během čtení přemýšlíte, jestli to náhodou neudělal schválně, aby svého přítele nějak sadisticky vyzkoušel. Protože jinak přeci není možné, aby se tomu chudákovi, hlavnímu hrdinovi, přihodilo vše, co jej během pouhého týdne potká. Nebo je opravdu takový hlupák, aby tolik nehod připustil?

Většinu knihy budete možná nevěřícně kroutit hlavou, že jste něco takového ještě nikdy nečetli, ale i přesto budete hltat stránku za stránkou, abyste se dozvěděli, jak to všechno skončí. Pravidla péče o dřevěné podlahy se dají s klidem přečíst za jedno deštivé odpoledne, a budete si je ještě dlouho pamatovat. Román Willa Wilese totiž drží své čtenáře v příjemné trvalé nejistotě, a to i tím, že za celou knihu nepoznáme místo, kam hlavní hrdina přijel, a už vůbec ne jméno onoho muže. Navždy pro nás prostě zůstane „Oscarovým přítelem“. Knihu bych rozhodně doporučila všem, kteří mají rádi svižné příběhy, u nichž se zasmějí a přitom dostanou prostor k přemýšlení.

Hodnocení: 85 %

Autorka: Helena Herynková

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *