http://kariera.luxor.cz/

Smrt má uhrančivé oči

25. 2. 2015 v 10.43

1965. Na zaprášeném dvorku si hraje chlapec, kterému dělá dobře pohled na krev. O pětadvacet let později je z chlapce muž. Všude, kam vstoupí, po sobě zanechává krvavou stopu…

Rok 1990 začíná dle gregoriánského kalendáře pondělím. Je to rok velkých věcí: Václav Havel se stává prvním československým prezidentem. Dochází ke sjednocení Německa. Začíná válka v Perském zálivu. Raketoplán Discovery vynáší na oběžnou dráhu Hubbleův vesmírný dalekohled a Michail Gorbačov dostává Nobelovu cenu za mír.

V červnu roku 1990 objeví mnichovští policisté tělo brutálně zavražděné a zneužité ženy. Muži zákona jsou sice zvyklí na ledacos, tento mord je však svou krutostí zaskočí. Něco takového ještě neviděli. Netuší, že se právě stali svědky první ze série vražd podivného fantoma, kterému bude tisk později říkat „démon“.

Když v roce 2005 vyšel první román Dominika Dána, způsobil do té doby neznámý autor na knižním trhu doslova bouři. Média se předháněla v superlativech, Dán byl dokonce označen za slovenského McBaina. Autor, jenž svou pravou identitu skrývá za pseudonymem, se sice podobným přirovnáním brání argumentem, že na Slovensku nemá ve svém žánru dostatek konkurence, avšak fakt, že jeho knihy patří k nejčtenějším, hovoří za mnohé. Dán při psaní vychází z perfektní znalosti policejního prostředí i vyšetřovatelských postupů. To je koneckonců i případ Bestie; román popisuje pátrání po sériovém vrahovi, který měl na počátku 90. let na svědomí nejméně devět lidských životů, a nabízí tak čtenáři pohled na realitu v té nejsyrovější podobě. Jeho hrdiny nejsou superakční postavy s geniální intuicí, ale obyčejní lidé, muži, kteří zápolí stejnou měrou se zločinem i byrokracií. Dán nemá tendence své vyprávění přikrášlovat: mrtví jsou prostě mrtví a pachatele policistům nikdo nenaservíruje na zlatém podnose. Čtenář se tak u některých scén neubrání mrazení v zádech: vždyť něco takového se může klidně stát! Skutečnost, že čtenář v podstatě od první stránky ví, kdo je vrahem, příběhu dodává zcela nový, hrozivý rozměr. Dominik Dán má navíc nesporný vypravěčský talent, svérázný způsob vyjadřování a vytříbený smysl pro suchý humor – jeho kniha se tak čte doslova jedním dechem.

Nenechte se proto mýlit, Bestie není jen další řadová detektivka. Od knih, u kterých se čtenář „příjemně bojí“ a přitom tuší, že na konci toho darebáka přece dopadnou se výrazně liší. Vlastně to není hezké čtení – je v něm příliš mnoho krve, příliš mnoho násilí, příliš mnoho zla. Po přečtení se vám nebude dobře usínat. Přesto se od knihy nedokážete odtrhnout. Dominik Dán totiž nabízí svým čtenářům něco výjimečného: pohled na svět, ve kterém žijeme, z jeho temné stránky. Skutečný život totiž jak známo, předčí i spisovatele s tou nejbujnější fantazií.

Hodnocení: 95 %

Autorka recenze:  Michaela Matějů

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím