Poté, co se Paige v šarvátce postavila proti Jaxonovi, vlastnímu vidopánovi, porazila ho a stala se pod přezdívkou Černá můra Kmotryné, spojila vidoucí s odbojnou větví Refájců a rozhodla se svrhnout Scion, věci se změnily. Přitvrdily. A ztěžkly. Ačkoli A zrodí se píseň navazuje přímo tam, kde Vidořád skončil, atmosféra je úplně jiná.
V rozhovoru mi Samantha Shannon prozradila, že chce, aby její knihy čtenáře překvapovaly, aby se nedaly zařadit do jedné škatulky a aby ten, kdo se do nich pouští, nikdy nevěděl, co čekat. A to se jí zatím daří. Zatímco první díl vyprávěl příběh útěku a boje za svobodu, ten druhý byl spíše tajuplnou detektivkou. A třetí? To je jeden velký plán, jedna dobře promyšlená vloupačka.
Paige to jako novopečená Kmotryně totiž nemá jednoduché. Scion přitvrdil, a tak nezbývá, než se i s celým vidoucím Londýnem ponořit do podsvětí, do podzemních bludišť, mimo dosah kotvy. Kde samozřejmě nelze přežívat dlouhodobě. A tak Paige, jako obvykle, udělá to, co žádný Kmotr ani Kmotryně před ní – opustí Londýn. Vydá se hledat zdroj všeho zla a problémů a s cílem zničit ho se vytratí z města, které tak dobře zná, s vidinou, že na svou původní pozici Kmotryně se možná už nikdy nebude moc vrátit.
A zrodí se píseň tak čtenářům ukazuje svět scionských republik v mnohem širším měřítku. Autorka dostala šanci prozkoumat uličky a zákoutí v dalších městech, vytvořit nové komunity a skupiny vidoucích s novými pravidly a zvyklostmi. Paige a její malá odbojová skupinka se pachtí vpřed, i když jim klacky pod nohy hází kdekdo – nejen Scion, ale i samotní vidoucí. Jak ti, kteří si prostě chtějí urvat co největší kus moci pro sebe a nehodlají ani o krůček ustoupit, tak i ti, kteří jsou zkrátka jen příliš zlomení neustálým terorem. Shannon vykresluje s bravurou sobě vlastní lidské povahy, zlozvyky a slabiny, ale také laskavost a schopnost drobného každodenního hrdinství.
Paige tu navíc dostává svou nemesis, nepřítelkyni, která ji děsí a snad má možnost naši můru také zlomit. Bledý snílek bude muset čelit svým nejhorším strachům a obavám, poddat se, přijmout utrpení a doufat, že se jí podaří zase povstat. Píseň je zatím rozhodně nejtemnějším dílem celé série a naději a pozitivní okamžiky v něm lze hledat jen těžko. Ubíjející deprese prýští z každé stránky, ale o to víc vyniká síla všech hlavních hrdinů, kteří se znovu a znovu zvedají poté, co jsou sraženi na kolena.
Autorka slibuje, že čtvrtý díl bude zatím nejkratším ze všech vydaných a připraví půdu pro knihu pátou, která naopak nakyne do úctyhodných rozměrů. V A zrodí se píseň si nachystala půdu, rozehnala oblíbené hrdiny od sebe a má tak možnost hru po poměrně uzavřeném vyprávění v díle číslo tři rozehrát opět na více frontách.
Možná i proto, že autorka začala psát tak mladá, je na každé její další knize znát, jak moc se zlepšuje, jak na sobě pracuje. Pokud jste ten typ, který si v knížkách podtrhává zajímavé věty a podnětné myšlenky, zapomeňte na to. A zrodí se píseň byste si totiž mohli podtrhnout vlastně celé. Jazykově vybroušený kousek pak ještě více rozkvétá v překladu Lenky Kapsové, která si zaslouží poklonu, potlesk a bonboniéru – za to, jak se vyrovnala se samotným termínem kostičas, jak překládá londýnský slang, krycí jména všech zúčastněných a vůbec obratně zachází s autorčiným komplikovaným jazykovým stylem .
Autorka v každém dalším díle ukazuje, že má co říct, že se čtenář stále má na co těšit. Příběh rozkvétá a bobtná a roztahuje se nejen po celé Británii, ale brzy snad po celém světě. Přiznejte sami – copak jste u knížek s alternativními verzemi našeho vesmíru nechtěli vědět, co se zrovna děje jinde?
Já nepřestávám doufat, že si roličku v epickém vyprávění střihne i Praha, která se autorce při jejím pobytu zde velmi zalíbila. A vy rozhodně neváhejte a ponořte se do třetího nahlédnutí do světa vidoucích – vezme vám dech.
Autorka: Kateřina Stupková
Hodnocení:
Napsat komentář