Arnošt Lustig ho považoval za spisovatele světového formátu a vyučoval jeho dílo na zahraničních univerzitách, u nás je ale přesto o Františku R. Krausovi slyšet spíše zřídka. V nakladatelství Cattacan teď vyšla jeho povídková sbírka Sedmý závoj – Listy z jednoho století, inspirovaná autorovými drtivými zážitky z Terezína. Přečtěte si její recenzi z pera literárního kritika a spisovatele Milana Blahynky!
SEDMÝ ZÁVOJ je třetí díl trilogie, kterou zřejmě kulminuje a uzavírá se edice vzácného slovesného díla statečného novináře, romanopisce a povídkáře, znalce české a německé židovské Prahy i Sudet.
František R. Kraus téměř celé své namnoze autobiografické dílo vytěžil ze svého osudu a zkušeností židovského intelektuála, který byl zavlečen k budování a pak k provozu koncentračního tábora Terezín „v líbezné krajině české“, přežil i Osvětim, další koncentráky a útěk z pochodu smrti, dostal se až do Budapešti už osvobozené, a z ní se vrátil se svobodovci do Prahy, kde na něho po pár letech (1945-49) šťastné budovatelské práce a tvorby (tři knihy) dolehlo období oficiální protižidovské nevraživosti.
Téměř bez knižní publikace nadále usilovně psal, a když v květnu 1967 ve svých třiašedesáti umřel, byl – byť jako autor vysoce oceněn Arnoštem Lustigem – mimo židovskou komunitu širší veřejnosti neznám. R. 1984 publikovala Jazzová sekce z jeho pozůstalosti román Kat beze stínu, teprve v druhém deceniu 21. století vydal dvě knihy záznamů jeho vzpomínek Roman Cílek a teprve r. 2020 zahajuje nakladatelství Cattacan vydání jeho Souborného literárního díla.
Sedmý závoj, nazvaný podle závěrečné povídky, přináší 11 většinou (až na novelu Děvče ze Sudet a titulní prózu) krátkých povídek, z nichž nejpůsobivější je polovina inspirovaná Krausovými drtivými zážitky z Terezína, Osvětimi a ze strachu i po návratu. Autor staví povídky na kontrastu lidskosti lidí na prahu smrti a nelidskosti jejich mučitelů, umocněný protikladem tichounkého zpěvu i povznášející hudby a ubíjejících maršů z tlampačů a odrhovaček z tlam opilých trýznitelů. Kraus rozumí a pomáhal lidem nejprostším i někdejší hvězdě divadelní Vídně a ovšem lidem nejbližším. Vžil se jak do nitra obětí, tak některých zločinců. A odvážněji než jiní odhalil i brutalitu části českých četníků a vyzvedl činnou solidaritu lidských lidí z různých národů včetně Němců.
Edice je vybavena nezvykle podrobným slovníčkem a vysvětlivkami, místy zdánlivě zbytnými, ne však pro nejmladší pokolení, hlavně pro něž jsou povídky psány. Do širšího dějinného a literárního kontextu zasvěcuje čtenáře doslov (nebo spíš esej) Ladislavy Chateau.
Autorem recenze je Milan Blahynka, literární kritik a spisovatel.
Anotace knihy Sedmý závoj – Listy z jednoho století:
Ve třetím svazku souborného díla pražského rodáka, česky píšícího židovského novináře a spisovatele Františka R. Krause, souputníka Franze Kafky, Egona E. Kische, Johannese Urzidila a dalších členů tzv. Pražského kruhu, čtenář nalezne jedenáct povídek tematicky spojených s holokaustem. Autor, sám vězeň v Terezíně, Osvětimi, Gliwicích a Blechhammeru, vykreslil příběh lidí různého věku i sociálního postavení, které spojil tragický osud, ať již šlo o „obyčejnou ženu“ v terezínském ghettu nebo slavnou vídeňskou operní zpěvačku a další osobnosti. Některé povídky tematicky i časově překračují dobu druhé světové války. Stín budoucího holokaustu ovlivňoval osudy lidí již před válkou, stejně jako setrval po ní, když se oběti holokaustu stávaly oběťmi dalšího vydírání, nedokázaly zprostředkovat svou zkušenost těm, kteří ji nezažili, nebo si „jen“ nesly hrůzu prožitých let. Kniha je stejně jako obě předchozí ilustrována synem autorova dlouholetého přítele a spoluvězně v Terezíně, akademickým malířem Ivanem Bukovským.
František R. Kraus. Sedmý závoj. Listy z jednoho století. Ilustrace Ivan Bukovský, doslov Ladislava Chateau, úvodní slovo, podíl na Jazykovém a věcném slovníčku, na Poznámkách i anglické a německé resumé Tomáš Kraus. Cattacan, Praha 2023, 280 s.
Napsat komentář