Oddělní Q nikdy nepatřilo k těm nejvzornějším, to je pravda, nikdo jim ale nemohl upřít, že by svou práci nedělali dobře. Řeší staré odložené a takřka nevyřešitelné případy, kterým se jim většinou podaří přijít na kloub. Najednou ale z vyšších míst (a to doslova, protože Carl a spol. úřadují ve sklepě) přijde zpráva, že se oddělení kvůli neefektivnosti musí omezit, ne-li zrušit. Přesvědčit vedení o opaku dostává za úkol Rose, která se ale právě nachází v hodně špatném rozpoložení a je ráda, že zvládá sama sebe, natož práci.
Zároveň se v Kodani děje stále víc podezřelých událostí. V kodaňském parku najdou zavražděnou satrší paní, šílený řidič zahájí smrtící hon na mladou ženu a jinde se plánují další trestné činy, které spolu zdánlivě nesouvisí. Je tomu ale skutečně tak?
Jussi Adler-Olsen nás znovu zavádí do Kodaně, ve které se tentokrát nudit určitě nebudeme. Narozdíl od jiného mistra severských detektivek, Jo Nesbøho, se v knize setkáme s daleko větším množstvím postav, přičemž autor jim většinou dává prostor v podobě kapitol psaných z jejich úhlu pohledu. Na jednu stranu se tak celý příběh může zpočátku zdát hůře přehledný, zároveň nás tím ale Jussi Adler-Olsen nutí uvažovat nad tím, jakou spojitost mezi sebou jednotlivé postavy mají. A že ta může být občas neobvyklá a krajně nečekaná… Nahlédneme tedy pod pomyslnou pokličku životů jak vyšetřovatelů, tak obětí i pachatelů. Carl, ústřední postava všech knih o Oddělení Q, také není slavným Harrym Holem. Narozdíl od něj dostává v příbězích daleko méně prostoru. To ale čtenářům nebrání v tom, aby si ho díky jeho charismatu a nečitelné povaze oblíbili…
Přestože má kniha více než 500 stran, nudit se u ní nebudete. Nejenže má Jussi Adler-Olsen opravdu čtivý styl psaní, díky kterému vám slova plynou před očima, zároveň čtenáře také nezatěžuje zbytečnými popisy a zdlouhavými myšlenkovými pochody. O jednotlivých postavách vám nejvíc prozradí jejich činy.
Když jsem si k psaní této recenze sedla poprvé, chtěla jsem ji nazvat ,,Blázni z Kodaně”. V knize Selfies se totiž potkáte s mnoha postavami a většina z nich vám bude připadat jako blázni. O to zajímavější ale příběh je.
Přestože tedy byla kniha plná bláznů, líbila se mi. Četla se snadno a rychle, děj ubíhal před očima. Doporučila bych ji všem milovníkům detektivek, a to nejen těch severských (přiznám se, že pro mě mají Jussiho detektivky nejméně severských prvků ze všech známých severských autorů). Ale i milovníci psychologických příběhů a příběhů o zamotaných mezilidských vztazích si přijdou na své. Největší radost pak budou mít určitě ti, kteří už příběhy z oddělení Q četli. Selfies patří v sérii k těm lepším. Lepším z už tak velmi dobré série.
Hodnocení:
Autorka: Michaela Vavřinová
Napsat komentář