Dave Eggers se českým čtenářům představil už v roce 2014 Hologramem pro krále, který je jakousi moderní variací na Beckettovo Čekání na Godota. Ve svém dalším románu Eggers nahlíží do nejspíš ne až tak vzdálené budoucnosti, kde bude mít internet ještě větší moc než doposud. Nabízí se srovnání s Orwellovou dystopií 1984, jen místo „velkého bratra“ tady máme celou skupinu. Kruh je ale přeci jen trochu jinde.
Hlavní hrdince, 24leté Mae Hollandové, se splnil sen – má možnost začít pracovat v Circlu, velmi prestižní internetové společnosti! Po několika letech hledání sebe sama a té pravé práce je to konečně tady! Jenže to, co na začátku vypadá opravdu jako práce snů v úžasném kolektivu, s luxusním kampusem plným nejmodernějších vymožeností a možností trávení volného času, postupně nabývá obludných rozměrů. V Circlu se prostě mezi pracovním a osobním životem stírá hranice a pokud se dostatečně nezapojujete do společenství a neplníte své sociální sítě informacemi, budete pravděpodobně velmi podezřelí.
Dějová linka románu je tedy velmi jednoduchá. Mae nastupuje do firmy, seznamuje se s fungováním společnosti (a čtenář si chvílemi říká, že to, co se tváří jako přátelská společnost je ve skutečnosti sekta), občas zapomíná plnit svůj feed nejnovějšími updaty a účastnit se večírku a přednášek, takže jí je vyčiněno… A tak dál, pořád dokola. Do toho se tu a tam sejde s rodiči, bývalým přítelem Mercerem, novými známými v Circlu… A občas jí přes cestu přejde Kalden, tajemný muž, který prý taky v Circlu pracuje, ale nějakým záhadným způsobem uniká všem internetovým záznamům.
Mohli byste si říct, že to tedy bude pěkná nuda, sledovat naivní husičku Mae (jedna z těch hrdinek, které prostě čtenářům pijí krev a nedá se jim tak úplně fandit), jak se zas a znovu přizpůsobuje, aby si udržela tohle lukrativní místo a stoupala po společenském žebříčku výš a výš (a zatím se jí, očekávaně, stahuje kolem krku smyčka sdílení víc a víc). Kruh je ale úžasně čtivý a až děsivě opravdový – v dnešní době přehlcené smartphony, kdy jsme na síti nonstop a nevíme kdy přestat, se nezdá až tak nepravděpodobné, že by se někdo rozhodl skoncovat s anonymitou tak, jako tvůrci Circlu.
Ačkoliv by knize neuškodilo proškrtání a některé pasáže (obzvlášť ty s úvahami o snižování kriminality v důsledku bránění anonymitě) jsou poměrně zdlouhavé, jako celek se Kruh čte opravdu výborně. Chytne a nepustí! A když už si budete myslet, že to všechno nějak dopadlo, zjistíte, že vlastně vůbec ne… Takže pozor. Tajemství jsou lži, soukromí je krádež, sdílení každý ocení. Nebo ne?
Hodnocení: 80 %
Autorka: Alžběta Široká
Napsat komentář