Světová literatura v rukou nakladatelství Odeon přináší v pravidelných dávkách záchvěvy současných literárních trendů. Kus od kusu bývá odlišný a rozhodně se nedá říci, že by hladil čtenáře po srsti. Platí to i o Bonita Avenue, románové prvotině z Nizozemí, která takřka na pěti stovkách stran realizuje nemálo provokativní hru se čtenářem.
Údajně měl být román dvojnásobně dlouhý, nepřekvapilo by vás to. Vždyť od samého začátku Buwalda ruší hráz a jako živelná voda na nás proudí slova, věty a (mikro)příběhy. Vše se ne a ne zastavit. Klikatí se, utváří i cesty, které bychom nečekali. Chvílemi žánrově hraničí s thrillerem, jindy rozmáchlou rodinnou ságou, která nás má provést soudobými dějinami, se všemi aspekty, které vstupují do nepevných vztahových vazeb. Buwaldův styl psaní jako by nepočítal s oddechem. Členění na odstavce sice využívá, leč skromně. Kapitoly bývají dlouhé, mezi nimi však není přímá návaznost. Leckdy dochází k vystřídání prostoru, času, ale i vypravěčské perspektivy. Zdánlivě se na nás všechny ty emoce a epizody vrší, lépe by ale sedělo ono přirovnání k vyvalené řece. Nejde totiž o skládanku, z níž by šlo postupně utvářet mozaiku, obraz, který by dával smysl, který by měl v sobě jasně nadefinovaná pojítka tak, abychom věděli, jak střípky poskládat. Zdá se, že Buwalda si více hraje, než buduje, raději boří a překvapuje, znepokojuje tak dvakrát. Jak obsahem, tak stylem.
V centru pozornosti stojí trojice hrdinů, vzájemně propojených, současně však natolik v konfliktu, že ono pnutí nás do samého konce neopustí. Přemýšlím, kdo z nich (a zda vůbec) mi je sympatičtější. Plastické vykreslení sice dává příčinu, proč některá jednání chápat, na straně druhé jako by si Buwalda liboval v egocentrických bytostech neschopných funkčních vztahů. Láska zde dostává řádně na frak, to už spíše sex či následné opovržení dominuje uvnitř partnerství.
Stejně jako nad tím, zda mám rád některou z postav, přemýšlím, zda se mi román líbil. Je to s ním jako na té vodě. Pokud umíte plavat, jste na divokou vodu dobře připraveni, možná že to ustojíte a bude vás kniha trochu nudit rozvleklostí. Nebo jste neplavec jako já, který vůbec neví, do čeho jde, topíte se a jste rádi za každý nádech nad hladinou. Než vás zachrání konec (knihy) prožijete si dost emocí. Některé jsou vskutku nepříjemné, jiné ve vás vzbuzují pozitivní mrazení a radost z literární hry.
Hodnocení: 75 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář