Ponuré tunely metra tentokrát i do uší

Blízká budoucnost, rok 2033. Lidstvo se konečně dopracovalo ke svému konci a podařilo se mu samo sebe zničit atomovými bombami. Bravo. Několik posledních zbytků populace se tak uchýlilo tam, kam se radiace nedostala – do podzemí, konkrétně do spletitých a vlhkých tunelů moskevského metra. Rusko je teď radiací pulzující pustinou, po které se prohání všelijaká zářením zmutovaná havěť, ale život v metru čile kypí – a nejen život, ale také nejrůznější politické ideologie, náboženská přesvědčení i novodobé pověsti a mýty. Lidstvo se sice stáhlo z povrchu zemského, ale ze svých ambic a svárů neztratilo ani ždibec.

A pak je tady Arťom, obyčejný mladík, který se shodou okolností a nešťastných náhod musí vydat na dlouhé putování až do centra metra, Polis, kam potřebuje donést životně důležité informace. Cesta metrem je nebezpečná a v okamžiku, kdy člověk opustí relativní bezpečí stanice, může se mu stát vlastně cokoli. A co teprve když se vydá na povrch…

Když Dmitry Glukhovský svůj první román kdysi publikoval na svém webu, nejspíš nečekal, že bude mít takový úspěch. Ponurý výlet do útrob městské hromadné dopravy si ale brzy získal mnoho fanoušků a byl přetaven nejen do papírové formy, ale také si ho celý svět užívá jako děsivou videohru. A po dalších dvou knižních dílech si český čtenář může vybrat – ponoří se do zničeného Ruska na stránkách knihy, nebo si ho raději pustí do uší?

Audiokniha Metro 2033 začíná příznačně – rozhléhajícím se zvukem kapající vody. Protože strašidelných zvuků, skřípotů a šepotů je v metru požehnaně. A právě proto je tato knižní předloha tak skvělým materiálem pro zvukové zpracování.

Nebudeme si nic nalhávat, k audioknihám jsem obvykle docela skeptická, většinou proto, že tempo vyprávění je prostě moc pomalé a sama bych knížku zvládla o dost rychleji: případně je hlas vypravěče moc málo podmanivý a já se do příběhu nemůžu ponořit tak, jako kdybych ho četla sama. Ani jedno z toho však není případ Metra 2033, čestné skautské. Příběh vypráví herec Filip Čapka. Jeho tempo je přesně akorát na to, abyste dokázali vstřebat každé slovo, ale zároveň se nenudili a neodpočítávali čas, než se k dalšímu slovu dostane. Klíčový je však jeho hlas. Ten dokáže být v některých pasážích naprosto ploše mrtvý, tak, že dokonale podtrhuje atmosféru beznaděje a zlomenost lidské rasy, a v dalším okamžiku se naplní životem a energicky se přelévá od postavy k postavě a barvitě vykresluje akční scénu i emocemi naplněný dialog. Audiokniha se tak opravdu příjemně poslouchá a několikrát se mi stalo, že mi vypravěčův hlas nahnal pořádnou husí kůži.

Plus je nutno ho také vychválit za to, jak se popral s ruštinou. Protože je jasné, že stanice moskevského metra budou mít ruské názvy a jeho obyvatelé ruská jména. Já sice ruštinář nejsem, ale uši prostého laika říkají, že se Filip Čapka ani jednou nezarazil a jeho výslovnost zní naprosto přirozeně. Však taky, podle vlastních slov, z ruštiny maturoval.

Ačkoli je celá nahrávka namluvena pouze jedním hercem, rozhodně se nebudete nudit a bezpečně poznáte, kdy mluví Arťom, kdy jeho nevlastní otec a kdy ti ostatní. A navíc si užijete i bohatý hudební doprovod tklivého klavíru i melancholického akordeonu, to vše v pochmurných mollových tóninách, které vás zavedou přímo do bídy obydlených stanic i temnoty tunelů, kde se může stát prakticky cokoli. Audiokniha Metro 2033 má hutnou atmosféru, kterou si nejlépe vychutnáte – jak jinak – při jízdě metrem.

Hodnocení: 80 %

Autorka: Kateřina Stupková

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *