Bude to sice příliš zjednodušující, přesto si lze nakladatelství BB/art spojit zejména s vydáváním superhrdinských kousků, obzvláště Batmanům a Supermanům se zde vede dobře. Své důležité místo si ale v BB/artu našel Alan Moore. Jméno, které i ti, co „obrázkové knihy“ nečtou, znají a respektují. Moorovi Strážci patří mezi skvosty a mimo jiné se dočkali už několika knih, které dané universum předkládají v jeho zrodu a počátcích (série Před strážci u nás vydává také BB/art). Práce, která dokonce hraničí s ambicí získat za ni doktorský titul, se však jmenuje Z pekla a směřuje k závěru devatenáctého století.
Jak naznačil perex, Z pekla si svůj zrod datuje k závěru osmdesátých let minulého století. Moorovi se nedařilo zrovna snadno prosadit, aby jeho seriál na pokračování vycházel bez potíží a s nadšením vydavatelů. Martyrium každopádně ukončila končící devadesátá léta, kdy pod zkráceným názvem From Hell vydává Moore všechny díly souborně. A sem bychom mohli položit jeden z mezníků historie světového komiksu.
Při tvorbě Z pekla totiž Moore zpracoval až fascinující množství zdrojů. Perfekcionismus a autorské zahloubání do látky dokládá i poznámkový aparát, který knihu doprovází. (A to je pouze zlomek, s nímž Moore pracoval.) Ačkoliv příběh, který nabízí jednu z možných variant, co stálo za vraždami, k nimž se připojilo jméno Jack Rozparovač, a tedy – přiznaně – jde o fikci, Moore současně neskrývá, že jeho verze vychází z reálií, historicky doložených faktů a ano, mohla by se tak stát i tou téměř pravdivou.
Číst dnes, kdy zkoumání skutečného pozadí brutálního vraždění v londýnských ulicích postoupilo o podstatná zjištění dál, Moorovu verzi příběhu proto už méně slouží jako uvěřitelná konspirace, v žádném případě však není oslabena samotná kvalita textu a obrazů.
Komiksový obří svazek představuje nevšední zážitek. Moore si vždy zakládal na uvěřitelných postavách, velmi pečlivém vybudování charakterů a jejich zakomponování do doby a prostoru. Nuance, které jejich chování ovlivňují, dostávají v případě Z pekla značný prostor, až se chce se špetkou hereze dodat, že příliš komplikují čtení a jsou zbytečně popisné. Moore opravdu nemá v úmyslu odvyprávět dynamicky plynoucí detektivku. Vraha známe už od samého počátku, následuje exkurze do kontextu těchto činů, proto je nutné počítat s odbočkami, charakterizací lokalit i dobových událostí a zvyků.
Náročnost čtení kongeniálně doprovází kresba Eddie Campbella. Takřka skicovité obrazy, výsostně pracující s černou a bílou, kontrastem, který dovoluje vidět pouze něco a často dokonce jen při velmi pečlivém zkoumání, nezapřou mistrné vedení ruky. K látce se taková výtvarnost náramně hodí, opět je však jedním dechem důležité upozornit, že nejen text, ale i obraz významně ovlivňují rytmus. Ačkoliv je kresba „švihová“, ve skutečnosti Campbell bravurně komponuje objekty uvnitř rámu a onou kresebnou „nahodilostí“ jen umocňuje expresivitu tématu (a žánru) – a bezpochyby chce i více zapojit čtenáře.
Mohutnou knihou si tak bezpochyby nebudete jen tak listovat. Z pekla si vyžaduje vaši koncentraci. A rozhodně tak nebude pro každého milovníka komiksů.
Hodnocení: 95 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář