Existuje jen málo větších čtenářských radostí, než je objevení skvělé detektivní série, která už čítá několik dílů! Pokud právě takovou hledáte, série Patricie Gibneyové s inspektorkou Lottie Parkerovou v hlavní roli je ideální adept. Recenzi jejího (prozatím) posledního dílu Pohřbení andělé pro vás sepsala čtenářka Kateřina.
Patricia Gibneyová je v České republice momentálně vydávána „jako na běžícím pásu“. Oblíbenost vyšetřovatelky Lottie z irského Ragmullinu je neoddiskutovatelná. Kniha Pohřbení andělé je dosud nejkomplikovanějším případem irské vyšetřovatelky, se kterým se musí popasovat dokonce bez svého partnera Marka Boyda.
Na rozdíl od předchozích dílů série se v tomto pokračování objevuje velké množství postav z několika rodin, které jsou z jakéhokoliv důvodu do případu zatažené. Ze začátku může z tohoto důvodu děj působit pro spoustu lidí zmatečně. Na tolik postav totiž většinou u autorky nejsme zvyklí, to ovšem mimo jiné přidává do propracovaného děje větší výzvu, která vyšperkovává vyšetřování k větší zajímavosti pro všechny čtenáře, kteří rádi odhalují vraha na vlastní pěst.
Zhruba ve stejnou dobu je na dvou různých místech nalezen trup a lebka dítěte. Podivná náhoda přiláká pozornost vyšetřovatelů z Ragmullinu s inspektorkou Lottie v čele. Lottie a její tým se začne potýkat s případem, který zdánlivě nedává smysl a odhaluje tajemství zahalené více než dvacet let. Vyšetřování je tentokrát o to víc komplikovanější, že probíhá bez Boyda a pod kritickým dohledem nové nadřízené, která samozřejmě opět nenechává na Lottie nit suchou.
Vrah je mazaný a pravděpodobně s někým spolupracuje. Náhlá pozornost vyvolá u vraha paniku, a tak se najednou kromě starých částí těla objevují mrtvoly nové. Jedná se pouze o následek paniky, nebo jeden ze svědků narazil náhodou na průlomový důkaz, který dokáže starého vraha usvědčit?
Jsem pravidelnou čtenářkou spisovatelky Patricie Gibney, příběhy s Lottie hltám vždy mezi prvními čtenáři. Tentokrát se mi zdá tento osmý díl dosud nejpropracovanější. Z důvodu, na který zatím sama nedokážu přijít, je příběh dle mého názoru prozatím nejzábavnější a nejrychleji odsýpá. Možná za to může právě ta správná dávka „záhad“ u několika zlomových postav, které jsou do příběhu zataženy a jejich „částečná zvrácenost“ a nedokonalost, která způsobuje to správné napětí při tipování veškerých tajemství, a tím zvyšuje náročnost vyšetřování zapeklitého případu.
Na pozadí běží dějová linie osobních životů vyšetřovatelů, a i když Lottie kvůli pracovní zaneprázdněnosti opět rodinu částečně zanedbává, nebude opět nouze o dramata a určitý pokrok. Blížíme se již k zásadnímu přelomu, nebo nás bude autorka ještě chvíli napínat?
Autorkou recenze je Kateřina Málková.
Napsat komentář