Ne snad, že by bylo nutně špatnou volbou vydat se jinudy, než kudy kráčeli pánové Goscinny a Uderzo. Nutkavá představa, že filmová adaptace musí být příliš věrná, mnohdy vede k otázkám o smysluplnosti existence takové adaptace (co je totiž pak její přidanou hodnotou?). Jenže poslední hrané verze vyměnily vrtošivý, ale stále inteligentní humor originálu za trapnou nevtipnost. Zatímco třeba Mise Kleopatra (2002) tesala do kamene z nejtvrdších absurdit, jako celek fungovala kompaktně a pro jasně vymezenou cílovou skupinu, novější počiny působily svou prázdnotou nejen rozpačitě, ale přímo varovně pro další pokusy o přenos Asterixe do filmové podoby.
Naštěstí se dvojice začínajících režisérů Aastier a Clichy tímto nenechala odradit. Jejich Sídliště bohů se vrací k animaci, byť tentokrát počítačové a 3D, a také k povaze originálních komiksů. Samozřejmě že nejen technologie reflektuje současné trendy, ty totiž prosakují i do dílčích vtípků a odkazů. Celkově však jako by Sídliště bohů vzešlo ze scénáře původních autorů. A to je bezpochyby pro všechny milovníky komiksů (ne však ty příliš dogmatické, pro ně snad ani žádná adaptace není) dobrá zpráva.
Lze si klást otázku, zda onen 3D obal byl nutný. Ano, bezpochyby svou roli hraje poptávka. Na straně druhé výsledek netrpí nemocemi nízkorozpočtových (čti mimohollywoodských) produkcí. Při sledování, zvláště pak na Blu-ray disku, se můžete těšit barevností i plynulostí pohybů. Stylizace respektuje originální kresby, jen zdůrazňuje více jejich objem – a tedy hmotu, tíhu. Což se zejména u všemožných rvaček či fyzických aktivit (a že jich tady je!) hodí – a zužitkuje. Sídliště bohů tak sbírá z hlediska řemesla plusové body.
Jenže ono mile překvapuje i na poli dramaturgie. Nekoná se žádný gejzír bláznovin (viz Mise Kleopatra, pro kterou má však autor této recenze zvláštní slabost), příběh se staví dle tradičních vzorců a pozornější divák může pochopitelně i předvídat. (Skoro by se dalo říci, že je Sídliště bohů víc americký rodinný animák, než adaptace francouzského komiksu.) Každopádně film to není o vypravěčských hříčkách a tajemstvích, ale o dílčích skečích, poutavém pohybu a o tom, jak to Galové zase nandali Římanům. A to aniž by probíhala válka – děj se točí kolem výstavby velkých bytových domů.
Může zamrzet, že tuzemské vydání na nosičích neobsahuje žádný bonus a ani dokonce originální znění – pouze (velmi solidní) český a slovenský dabing. Asi v tom sehrál roli fakt, že z hlediska cílovky (spíše děti než jejich rodiče), je smysluplnější.
A tak si můžeme oddechnout dvakrát. Nejen proto, že Galové zase ustáli svůj boj o svobodu, ale že tu máme zase po delší odmlce vydařenou adaptaci slavné figurky, která se jmenuje Asterix…
Hodnocení: 80 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář