Marcus Messner umírá. Svědomitý student, budoucí právník a syn, „na kterého může být každá matka hrdá“ leží v tratolišti krve kdesi ve střední Koreji, a zatímco z něj život pomalu vyprchává, paměť, oblouzněná morfinem, přehrává devatenáctiletému vojínovi všechny události, kvůli kterým skončil v zabláceném okopu daleko od domova. Kdyby se jen o něj otec tak přehnaně nestrachoval, kdyby Marcus neodešel studovat z rodného Newarku do Ohia, kdyby se nezamiloval do nesprávné dívky, kdyby byl více společenský a méně impulzivní… Věci se však nedají vrátit, a tak se umírající Messner stává bezmocným svědkem své vlastní pouti do pekel.
Rozhořčení je 29. románem amerického romanopisce a esejisty Philipa Rotha. Roth, kterého čeští čtenáři znají například jako autora knih Portnoyův komplex, Pražské orgie či Milostné rozmluvy, se v něm vrací na začátek 50. let, tedy do doby svého mládí. Připouští proto, že se v Rozhořčení objevuje i řada autobiografických prvků: stejně jako Messner i on začal studovat v roce, kdy vypukla korejská válka, a stejně jako jeho literárního hrdinu jej sužovaly obavy z odvodu, narukování a smrti. „Co pro mě Korea znamenala? Hrozbu. Po celou dobu mých studií zuřila válka a já se neubránil myšlenkám na to, co by bylo, kdybych musel jít bojovat,“ uvedl Roth v jednom z rozhovorů o své nové knize.
I Messner má z války strach, a tak dělá všechno proto, aby se s výborným prospěchem dostal nanejvýš ke zpravodajské službě. Zdá se však, že čím víc se snaží, tím víc se okolnosti stavějí proti němu. Jeho osud je tak takřka tragikomický: navzdory svému úpornému odhodlání (nebo možná právě kvůli němu) věnovat se čistě a jen studiu, se dostává do hledáčku proděkana univerzity, jenž jej ocejchuje jako nespolečenského a nepřizpůsobivého. Pak už stačí jen shoda nešťastných náhod a Messner končí přesně tak, jak se obával: jako řadový vojín v Koreji, v zákopu u „kopce, který ani nemá jméno“.
Bylo by však povrchní zařadit Rozhořčení k válečné literatuře. Válka je v románu přítomna, ale spíše jako vzdálená hrozba, meč, který visí nad hlavami mladých mužů, jejichž otcové mají stále ještě v paměti 2. světovou válku. Mnohem víc jde o společenský román, román o dozrávání, o ztrátě nevinnosti i naivních představách o cti a odvaze, které v prostředí konzervativní univerzity zkrátka nemohou obstát. Román o strachu, všeobjímající hrůze z krve a smrti. Pro českého čtenáře, který zná korejskou válku především díky seriálu M.A.S.H, tak může být Rothova sonda do srdce americké společnosti zajímavým rozšířením obzorů.
Hodnocení: 85 %
Autorka: Michaela Křivohlavá
Napsat komentář