Oběť 2117 je další pokračování ze série oddělení Q. Jak už to bylo u Selfie, Jussi Adler-Olsen se zaměřil na jednoho z týmu a věnoval prostor jeho minulosti. V tomto románu se pomalu odkrývá pozadí Asadova dospívání a toho, co ho zformovalo do muže, jakým je dnes.
Hlavním tématem celého dílu je uprchlická krize, fanatismus a odtržení od skutečného světa díky všudy přítomnému připojení k internetu. Online prostředí dokáže člověka odtrhnout od reality, a když v ní chybí ten „správný“ adrenalin, proč nezkusit online svět přenést do toho reálného. Oběť 2117, podle které je celá kniha pojmenována, propojuje dva samostatné příběhy. Příběh Asada a příběh Joana, reportéra ze Španělska. Mrtvá žena z uprchlické skupiny na první pohled vypadá jen jako další číslo do smutné statistiky. Na ten druhý je zahalena tajemstvím, proč by někdo chtěl zabít starou dámu, která už má nejlepší léta za sebou a pravděpodobně hledala jen místo, kde v klidu dožít.
První třetina thrilleru Oběť 2117 se převážně věnuje životu Joana, jeho práci na volné noze jako novináře a snaze zachránit si nejen kariéru. Pro mne to byla postava značně protivná a nepříjemná. Joan je od začátku ufňukaný, má pocit, že je nedoceněný, ale zároveň využívá své blízké. Po této části se příběh rozjíždí a nechává čtenáře pátrat a propojovat jednotlivé indicie, aby se společně s Asadem a Carlem dobral toho správného výsledku.
Na pokračování si čtenáři museli nějakou dobu počkat a reakce budou pravděpodobně rozporuplné. Jussi Adler-Olsen je zárukou kvality, nicméně styl série Oddělení Q je neustálený. Knihy jsou čtivé, aktuální, zároveň nijak přehnaně drastické. Kdo čekal návrat k literárnímu slohu podobnému Ženě v kleci nebo Složka 64 nadšený nebude, ale pořád je to Adler-Olsen a dává čtenářům to, co chtějí.
Asad si čtenáře získal především pro svůj smysl pro humor a jemnou nemotornost, kterou doplňuje svého kolegu Carla. A minulost Asada je jednou z věcí, na kterou jsme nedočkavě všichni čekali.
Kristýna Pekárková
