O hledání kořenů i sebe sama

27. 9. 2017 v 18.37

Jonathan Franzen se po pěti letech vrací na český knižní trh. Ani tentokrát nepouští svá oblíbená témata, a čtenáři se tak do rukou dostává příběh o hledání kořenů i sebe sama, prošpikovaný linií téměř špionážní. Rozsáhlý společenský román nese název Purity, což v překladu znamená čistotu, zároveň je to jméno hlavní hrdinky.


Purity Tylerová své jméno nemá ráda, pro své okolí je známá jako Pip. Není spokojená ani se svým životem. Práce ji nebaví, navíc je mizerně placená, takže Pip jen těžko splácí studentskou půjčku. A to se nebavíme o bydlení. Pip žije v domě s několika přáteli, kteří tíhnou k anarchismu. Už tak dost náročný život Pip komplikuje fakt, že jí matka nikdy neprozradila, kdo je její otec, a sama ukrývá svou pravou identitu za falešné jméno. Pip doufala, že když najde otce, dostane se k penězům, aby mohla splatit půjčku. Jako stážistka odjíždí do Bolívie, kde okouzlující Němec Andreas Wolf založil projekt Sunlight, jakousi obdobu WikiLeaks.

Tom Aberant vede internetové noviny, pro něž píše ctižádostivá novinářka Leila. Je sice vdaná za stárnoucího spisovatele upoutaného na invalidní vozík, to jí ale nebrání v tom, aby měla poměr se svým zaměstnavatelem. Když u nich Pip začne pracovat, berou ji pod ochranná křídla. Jak se říká, všechno souvisí se vším, stejné je to i s hrdiny románu, jejichž zdánlivě nesourodé životy mají mnoho společného.

Předchozí dva literární počiny Jonathana Franzena mají mezi čtenáři velký úspěch. Zatím jsem je nečetla, Purity je moje první setkání s ním, a musím říct, že to bylo setkání docela vyčerpávající. Autor je totiž typem spisovatele, který vám svou knihou vymluví díru do hlavy. Purity je dílo hodně květnaté, měla jsem pocit, že Franzen  chce, aby čtenáři nic neuniklo a měl veškeré souvislosti hezky pohromadě.

Kniha není příliš akční, převládají popisné pasáže, výrazné akční momenty spočítáte na prstech jedné ruky. Kupodivu se mi ten hutný styl i docela zamlouval, rozsáhlá souvětí mám obecně raději než strohé jednoduché věty. Oceňuji překlad Lucie Mikolajkové, která text bravurně převedla do češtiny.

Purity je čtenářsky náročný příběh, vrstevnatý, složitý, zpracovává hned několik témat. Jedná se o společenský román, který si na paškál bere rodinné vztahy, a zabývá se i aktuální tématikou úniku tajných informací, díky čemuž si můžete připomenout nedávnou aféru související s WikiLeaks.

Na čtení téhle knihy se sice budete muset soustředit, zároveň však máte záruku, že se vám do rukou dostává neotřelé dílo, které si, jste-li milovníci rozsáhlých opusů, vychutnáte. 


Hodnocení: 

Autorka: Barbora Javorková

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím