Erika se ještě stále vyrovnává s posledním případem a nemá to jednoduché ani v osobním životě. Pohled na mrtvou mladou ženu, kterou někdo brutálně pobodal a nechal vykrvácet na Štědrý večer v její předzahrádce, jí moc neulehčí. Během několika dní navíc zjistí, že okolo oběti vyrůstá celkem složitý příběh, který má nejednu neznámou. Ačkoliv je podezřelých víc než dost, důkazy jsou prakticky nulové. Není se čeho chytit… A do toho všeho se přidá maniak, co útočí na své oběti v plynové masce. Je to náhoda, nebo spolu oba případy souvisí?
Tentokrát se ale nebojuje jen v policejní rovině. Erika svádí boj i sama se sebou. A stejně tak ostatní členové jejího týmu. Robert Bryndza tentokrát rozehrává úžasně propracovaný příběh, který nejen že má hlavu a patu, ale hlavně rozuzlení, jež překvapí. Ten chlap prostě psát umí. A i když to trochu vypadalo, že ustrnul v monotónnosti, a i když rozvíjí postavy, stále se drží stejného konceptu. V případě Smrtících tajností vsadil na něco trochu jiného a myslím, že se to vyplatilo. Většinou je vrah brzy čitelný. Tady je možných adeptů víc, a stejně čtenáře na konci čeká slušný šok.
Samotná pointa je skvěle vykonstruovaná. Přes spoustu kliček a důležitých momentů se dostáváte k rozpletení toho největšího tajemství, které nečekáte ani v nejmenším. A tuším, že v souvislosti s vedením příběhu by napadlo opravdu jen málokoho. Kniha Smrtící tajnosti má i solidní spád. Čte se lehce, nepospíchá, ale spravedlivě ukrajuje velká sousta. Kromě vypjatých a nutných momentů chybí zbytečné násilí, vše se odehrává hlavně na psychologické rovině. Díky tomu má také prostor víc rozjet postavy. A že jim tentokrát dává velký prostor.
Erika Fosterová je symbolem silné a tvrdé ženy, která zvládne nejrůznější příkoří. Bryndza jí toho na záda nakládá víc než dost a teď pošesté tomu není jinak. A stejně tak jsou čtenáři zvyklí, že se se vším pere s bravurou a tvrdošíjnou zpupností. Je však zranitelná jako každý hrdina. A potřebuje být chvíli „jen“ člověkem. Autorovi se povedlo nahlédnout do jejího nitra a poskládat hezky čtivý charakter, který je snadné si oblíbit.
Na tento díl jsem se obzvlášť těšila. Ten minulý navnadil na slušnou jízdu a byla jsem velmi zvědavá, s čím přijde tentokrát. A nezklamal. Vraha jsem si neuhodla ani náhodou, i když jsem pár tipů měla. A závěr? Ten mě odrovnal. Celkově se mi na tom líbí hlavně lidskost, které je tu mnohem víc, než v předchozích dílech. Postavy stejně jako autor rostou, jsou hlubší, propracovanější a díky bohu mají pořád co objevovat. To samé se týče zápletek. Opravdu zdařilý koncept. A teď se samozřejmě těším na další. Sakra…
Tereza Bártová
Napsat komentář