Kristýna zůstala sama s malým Tomáškem na krku. A potom potkala Jáchyma, charizmatického, luxusem se obklopujícího… Prostě toho pravého. Na jeho popud se rozhodla zlomit ještě poslední překážku jejich zářné budoucnosti – své trochu nižší sebevědomí. Jenže na terapiích se o sobě a svém životě Kristýna dozvídá víc, než by možná čekala a chtěla.
Karolína čeká své čtvrté dítě, ale není šťastná. Má pocit, že její muž, který konvertoval k víře, utlačuje její osobnost, to, co sama chce. Proto píše starému knězi Ambroži, kterého sice osobně nezná, ale důvěřuje mu a prosí o radu.
Naďa byla vždycky cílevědomá a šla si za svým. Zjistila, že nejlépe chutná moc. Vypracovala se a teď už jí k dokonalosti chybí jen jedno – větší ňadra. A tak si na operaci přivydělává v callcentru, kde se snaží nic netušící matky přesvědčit o odběru pupečníkové krve a vymámit z nich peníze (a pro sebe tím pádem provizi).
Tři ženy a tři příběhy, které mají společné téma a částečně i formu – klasické vyprávění narušují úryvky z článků, které tematicky souvisí s dějem. V první a druhé povídce se navíc střídají hlasy vypravěčů, Kristýna na příklad vůbec nemá svůj vyprávěcí prostor, vše sledujeme jen z jejího pohledu v er formě. Druhý příběh je naproti tomu celý vyprávěn v e-mailech. Právě rozličná forma hned na začátku přiláká ke čtení, je to pokaždé něco nového.
Petra Dvořáková zvolila silné téma a k němu vybrala i velmi zajímavé příběhy. Nízké sebevědomí, sítě, bludný kruh, to jsou všechno hlavní motivy všech tří povídek. Přesto je každá jiná. A i když budete mít po dočtení jedné pocit, že ji nechcete opouštět a nechcete další, stejně vás pohltí. Všechny tři příběhy jsou až bolestivě živé, opravdové. Každá postava je vykreslena realisticky a proměnlivý pohled vyprávění to jen podtrhuje.
Pro mě byla nejsilnější první povídka a naopak nejslabší třetí. Jsou ale rozmanité, takže si každý najde to svoje.
Hodnocení: 90 %
Autorka: Alžběta Široká
Napsat komentář