Hvězda dystopických románů a autor bestsellerové série Smrtka Neal Shusterman nedávno přinesl čerstvou novinku! Román Pravidla hry vás vezme na dobrodružnou cestu přes několik alternativních vesmírů – divili byste se, kolik se toho v nich může pokazit, ale i v kolika z nich by hlavní hrdina Ash nejraději zůstal… Přečtěte si recenzi čtenářky Evy!
„Kdo vlastně jsme? Vědci by řekli, že jsme jen suma dosavadních zážitků a zkušeností. Víra, pokud ji zastáváme, zase praví, že jsme jen jiskra nezávislá na dramatu našich životů.“
Pokud jste již měli to štěstí a četli jste některou z knih Neala Shustermana, pak víte, že má každý jeho román určitý filozofický podtext. V každé jeho knize najdete důvod, proč se zrovna nad tímto tématem zamyslet. Vždy je tu příběh s přesahem. Autorův styl psaní se skvěle čte a stává se tak blízký snad každému čtenáři. Text není nijak načančaný nebo křečovitě dotahovaný do konce. Vyznívá tak, jako kdybychom se bavili s přáteli, tak nějak víc přirozeně.
Kniha vás nutí dívat se na svět jinýma očima. Napadlo vás někdy, jaký zásadní dopad může mít na váš život pouhá změna jediné barvy? Ne, nemyslím tím, že se stanete náhle barvoslepými. Ale kupříkladu značky. Vnímáme červenou barvu jako barvu výstražnou. Přesně tak to bral i Ash. Když projel druhou křižovatku a nezastavil na stopce, začalo se mu zdát, že s ním není něco v pořádku. Otočil se a ona tam byla. Byla tam stopka. Její klasický tvar poznával. Tak proč jí neviděl, když kolem ní projížděl? Protože prostě byla modrá. Nebyla červená, jak to znal odjakživa. A co horšího by se mohlo ještě stát?
Ash se domníval, že se jednalo o pouhý následek srážky během fotbalového zápasu. Na něco takového byl zvyklý. Je to jedna z nejlepších podívaných pro diváky. Možná by to mohl způsobit otřes mozku nebo únava? Jenže změn začalo přibývat. Už to nebyla jen změna značky a semaforu z červené na modrou. Najednou byl majitelem naprosto luxusního automobilu. Vztah s jeho bratrem také prošel změnou. Zdálo se, že k lepšímu. Žil v krásném domě v dobré čtvrti, ale měnily se i vztahy s jeho přáteli.
Vzpomínky, které měl a o kterých věděl, že jsou pravé, ale ostatní popírali. Vždy to byl pouze on sám, kdo si uvědomoval, že je něco jinak. Nebo že by nebyl sám?
Náš mozek je dokonalá a fascinující záležitost. Snadno si můžeme vsugerovat, že jsou věci jinak, než jak vypadají. Můžeme v podstatě sami sebe přesvědčit, o čem jen chceme. Co když se ale věci dějí, a až v momentě, kdy se stanou, tak najednou začnete nacházet vzpomínky, které vás utvrzují, že to není sen? Že se to skutečně v minulosti událo. Máte skutečné vzpomínky, které k danému okamžiku vedly. Sex se ségrou svého kamaráda, přestože víte, že to nikdy podle vás neproběhlo. Jenže ona to ví také. Ví, že se to stalo, a že spolu máte tajemství. Soukromá obsluha parkoviště před vaším domem. A jo, pak je tu taky ta drobnost, jako že se zjevně pravidelně dopouštíte určité trestné činnosti.
Proč se vám to děje? Můžete snad ovládat budoucnost nebo jen současnost? Nebo můžete změnit jedinou drobnost ve své minulosti a pak si počkat, až se ráno probudíte a zjistíte, jaké to má vlastně následky a co všechno se tím změnilo? Hlavní hrdina románu na to má vlastní názor. Brzy si ho jeho nová schopnost podmaní. I malé změny v minulosti však mohou mít v běhu času nedozírné následky pro naši současnost.
Přemýšlejte, jak ostatní lidé vnímají tento svět? Je skutečně takový, jak nám ho společnost předkládá? Takže jediná správná otázka na závěr je, co byste v minulosti chtěli změnit? Už se nemusíte trápit tím, „co kdyby.“ Jaká jsou tedy pravidla hry? Skutečně se domníváte, že vás to nic stát nebude?
Ať už se rozhodnete pro zakoupení čtivé novinky Pravidla hry nebo si vyberete některou z u nás dříve vydaných knih od Neala Shustermana, rozhodně nebudete zklamaní. Budete nadšení! Na výběr máte z několika jeho titulů, např. Smrtka, Zvon, Bez citu, Bez šance, Nimbus nebo loni u nás vydaný titul Kosení.
Autorkou recenze je Eva Marešová.
Napsat komentář