Námi to končí – kniha, jež zabředává do bažin hlubších než je naše mysl. Vytahuje na povrch temnotu a smutek, ale zároveň i naději a víru v to, že svět není jen prázdnotou, nýbrž místem, kde nejsme sami. Dokáže zarmoutit, rozesmutnit, až rozbrečet, i rozlámat srdce na milion pichlavých kousíčků, které se do vás zapichují s veškerou vehemencí jako samotní hrdinové příběhu. Milujete je i nesnášíte zároveň. Poskytne myšlenkově hluboký prožitek, silný a inspirující.
Kniha ukazuje dvě tváře. Jednou se jeví jako romantická, krásná a plná překvapivých okamžiků, podruhé ukazuje svoji temnější a děsivější stránku, vlastně surovou a srdcervoucí. Spousta žen by se s tím nepochybně mohla ztotožnit. Už jen proto, že se jedná o téma, které často zůstává skryté za zavřenými dveřmi, v myšlenkách a v psychickém sebetrýznění.
Hlavní hrdinka Lily vypráví příběh ze svého pohledu, tudíž dává možnost čtenáři nahlédnout do všech emociálních a nelehkých situací. Projevuje se jako silná žena, která dokáže zdolat nejednu překážku, kterou jí život přichystal. Odvážně čelí ranám osudu, ale přitom jde naproti lepším zítřkům. Jako každý člověk se mnoha věcí obává, ale přitom se jeví jako jedna z nejodvážnějších a nejsilnějších hrdinek. Zásadní linkou jsou taktéž její vlastní retrospektivní zápisky ve formě deníku, díky nimž lze nahlédnout do bolestivé minulosti a díky ní navazovat na přítomnost, která není o nic méně bolestnější, i když v jiné intenzitě.
Atlas a Ryle. Dva muži, kteří hrají v jejím životě zásadní roli. Přestože každý z nich patří do jiné části Lilyna života, jejich cesty se v současnosti střetnou. Každý z nich stojí na opačné straně, v podstatě jsou naprostými protiklady, nicméně oba na vás dokáží zapůsobit. Nejedná se o klasický milostný trojúhelník, nýbrž o to, že si Lily k oběma mužům vytvořila jakýsi druh psychického napojení.
Doslov. Pro mě něco naprosto zničujícího. I když po celou dobu kniha působila na každou citovou buňku v těle, konec rozvířil emociální vichřici, která neměla obdoby. Námi to končí přináší spoustu hlubokých myšlenek, nad nimiž se čtenář zákonitě musí pozastavovat. Otevírá dveře do jednoho z nejsilnějších příběhů, které autorka napsala.
Collen Hooverová mne vždycky dokáže zasáhnout. Námi to končí je ale nesporně ne nejlepší, ale nejemociálnější a nejpřekvapivější knihou, kterou jsem od ní četla.
Autorka: Pavla Krejčí
Hodnocení:
Napsat komentář