Má středoškolská léta se tedy vyznačovala snahou stát se v hodinách matematiky neviditelnou a po večerech jsem trénovala psychickou odolnost s Klodnerem a Matematikou pro vysokoškoláky, která patřila do naší školní výbavy.
Z toho důvodu jsem se rozhodla udělat pokus a zjistit, zda kniha dokáže pomoci i takové beznadějné duši, jako jsem já. Moje první reakce po otevření knihy vypadala asi takto:
Po pozorném přečtení první kapitoly, kopě papírů a jedné zničené tužce jsem se postupně začala dostávat do počtů a byla jsem překvapená, že to jde!
Matematika pro trojkaře je totiž napsaná vlídně a počítá s tím, že ne každý je v těchto příkladech zběhlý. Nejedná se o běžnou výuku, kdy učitelé načmárají postup na tabuli a kdo nestíhá, doufá, že se mu doma podaří dojít k řešení. Kniha jde postupně krok za krokem ke správnému výsledku a při té příležitosti vysvětluje proč. Nemůže se vám tedy stát, že na konci objevíte X a netušíte, proč tam je.
To vše je navíc provázeno vtipem a několikrát se mi během čtení a počítání vyloudil úsměv na tváři. Věřte, jakmile se u matematiky usmíváte, máte napůl vyhráno.
Nečekejte, že se z vás po spočítání všech příkladů stane zdatný matematikář. Příklady je potřeba pochopit, spočítat velké množství podobných úloh, a pak to celé ještě jednou pochopit. Díky této knize máte našlápnuto k dobrým výsledkům a hlavně k tomu začít chápat matematiku jako takovou. A to je jedna z velkých výhod! Konečně přišel někdo s knihou, která vám jen nevypočítá příklady, ale řekne vám, proč je počítá takhle a ne jinak. Nejde totiž o to, abychom se naučili vzorečky a podobné typy úloh, hlavní je pochopit postup.
Publikace se tedy nehodí jen maturantům. Každý kdo je s matematikou na štíru, ji využije (ať už v průběhu střední nebo dokonce vysoké školy) a ušetří si tím pár bezesných nocí.
Z důvodu přehlednosti, jednoduchého vysvětlení a hravého počítání si kniha zaslouží opravdu vysoké hodnocení.
A jak to dopadlo s experimentem? Nebudu vám lhát, velký matematikář se ze mě už nestane, jelikož mezery, které jsem za dobu svého studia získala, jsou velké a sahají až do základního stupně. V pročítání knihy budu ale i tak pokračovat a kdo ví, třeba se za půl rok budu chlubit tím, že umím něco víc, než jen trojčlenku.
A teď mě omluvte, půjdu si zas číst…
Hodnocení: 90 %
Autorka: Ema Krhovská
Napsat komentář