Hlavním hrdinou je Fredrik, starý lékař, který již 12 let žije na malém opuštěném ostrůvku kdesi u Baltského moře, jen s kočkou a se psem. Jeho samotu ruší pouze hypochondrický listonoš, který k němu několikrát týdne zajíždí, byť mu téměř nikdy žádnou poštu neveze. Doktor žije v naprosté letargii, má v obýváku mraveniště, při životě ho drží jen to, že každý den udělá díru do ledu a vykoupe se. Kdysi cosi hrozného provedl, alespoň to tak vypadá, a proto odešel ze světa.
Jednoho dne se ale na obzoru objeví stará žena, žena s chodítkem. Je to Harriet, dávná láska, kterou kdysi nečekaně opustil a strašně ji tím zklamal. Může tahle žena přinést do života starého muže nějaké vzrušení? Proč se na ostrově objevila?
Během následujících dvanácti měsíců se lékařův dosavadní život obrátí vzhůru nohama. V jeho životě se začnou objevovat noví a zvláštní lidé, nové a zvláštní schopnosti odhalí u lidí, které již zná. Třeba taková Luisa, která píše světovým státníkům a snaží se změnit svět. Nebo pošťák disponující hlasem přímo operním. Starý italský švec šijící v hlubokých lesích boty milionářům. Jednoruká žena, která vrací do života problémové dívky ocitnuvší se na šikmé ploše. Dívka s mečem, která přijde na ostrov realizovat jedno z nejzásadnějších rozhodnutí svého života. Ti všichni vstoupí hrdinovi do života a nenechají v něm kámen na kameni.
Tohle není knížka, která by byla napínavá a vzrušující, tahle kniha jen tak pohodlně plyne a svým zvláštním klidným tempem Vás ke čtení přesto připoutá. To právě objevené zvláštní společenství lidí se Vám vůbec nechce opustit. Je to vyprávění o stáří, smutku, špatných rozhodnutích i o lásce a o naději. Ta knížka je dojemná, nostalgická, má zvláštní atmosféru. Zajímalo mě, jak to dopadne se psem, s kočkou a vlastně i s těmi mravenci. Zvláštní.
Těch 330 stran jsem nakonec přečetla na jeden zátah. Možná, že klid z života na ostrově, který narušují jen přírodní živly a střídající se roční doby (které se ovšem díky globálnímu oteplování nepodobají tomu, co hrdina dříve znal), a podivné zvláštní tempo zaujmou i Vás. Já přiznávám, že jsem se touhle knížkou nechala pohltit. Možná jsem se jen nechala nachytat, ale za to pomalé doznívání Italských bot v mé hlavě to stálo.
Hodnocení:
Autorka: Hana Kubíková
Napsat komentář