Hlavním hrdinou je Peter Grant, kterého po dvou letech zácviku u Metropolitní policie čeká zařazení na nové pracoviště. Zatímco by se sám nejraději viděl jako posila mordparty, stejně jako jeho kamarádka, a tak trochu tajná láska Lesley, podle nadřízených by své schopnosti nejlépe uplatnil jako úředník. Od papírování ho však zachrání výpověď svědka brutální vraždy, ke které došlo během jedné lednové noci před kostelem svatého Pavla v Covent Garden. Popis krvavého mordu Peterovi ale nesvěří obyčejný civilista, nýbrž duch. Díky tomuto incidentu se Grantovi podaří získat pozornost vrchního inspektora Thomase Nightingalea, jenž si mladého konstábla vyžádá nejen do svého oddělení hospodářské a specializované kriminality, ale rovněž z něj udělá prvního čarodějného učně za posledních padesát let. Londýnskému čaroději totiž neuniklo, že vražda Williama Skirmishe není dílem běžného smrtelníka, ale něčeho nadpřirozeného. A na Peterovi je, aby mu pomohl zjistit, co nebo kdo se snaží zničit Královnin mír.
Přestože se v citátu uvedeném jak na originální titulní straně, tak i na českém vydání odkazuje na nejslavnějšího literárního čaroděje Harryho Pottera, Peter Grant má s tímto brýlatým chlapcem jen pramálo společného. Přestože mu nechybí odvaha, častěji se mu na paty lepí smůla, než aby se na něj usmálo štěstí, a jeho impulzivní chování ho nejednou přivede do pěkného maléru. Kromě toho je na policistu dost roztěkaný a nepozorný, avšak si mnohdy všímá detailů, jež jeho kolegům unikají. Nejedná se tedy o typického hrdinu, který by byl celou dobu nad věcí a překážky bořil lusknutím prstu. Osvěžujícím dojmem působí také to, že je Peter Grant míšenec, což nebývá u tohoto žánru příliš obvyklé.
Za zmínku však stojí i ostatní Aaronovitchovy postavy, jež působí skutečným dojmem a nechybí jim šarm a osobní kouzlo. Ať už se jedná o mocného, avšak v dnešní multimediální době tápajícího čaroděje Nightingalea, blonďatou policistku Lesley, která nikdy svého kamaráda Petera nenechá na holičkách nebo nezdravě bledou hospodyni Molly, jež tak úplně do našeho světa nepatří. Impozantně působí i znepřátelení bohové Otec a Matka Temže, včetně jejich rozsáhlého potomstva.
Kromě zajímavých postav se tento román pyšní také originální zápletkou s překvapivým vyvrcholením a nepostrádá ani notnou dávku napětí a inteligentního humoru. Londýnské ulice v okolí Covent Garden Ben Aaronovitch proměňuje v děsivé jeviště plné náhodných incidentů končících pro zúčastněné ztrátou hlavy nebo alespoň obličeje.
Na knize je velmi znát, že autorem je rodilý Londýňan, který se ve svém městě nejen dobře vyzná, ale oplývá i znalostí jeho historie a místních pověstí. Na své se tedy přijdou i zvídaví čtenáři, kteří touží také po rozšiřování vědomostí.
V neposlední řadě se sluší zmínit i velmi čtivý, bohatou slovní zásobou vyšperkovaný rukopis autora, jehož vyjadřovací schopnosti ještě podtrhl zdařilý překlad Milana Žáčka.
Řeky Londýna jsou velmi povedeným startem série, jež má skvěle našlápnuto. A jelikož by následující díly měly být ještě o chlup podařenější, vypadá to, že o Benu Aaronovitchovi a jeho Peteru Grantovi ještě uslyšíme.
Hodnocení: 90 %
Autorka: Eva Korytářová
Napsat komentář