Krvavý cukr, románová prvotina britské autorky Laury-Shepherd Robinsonové, zaujme hned z několika důvodů: je to napínavý a chytře vystavěný detektivní příběh, který čtenáře nutí přečíst téměř čtyřsetstránkovou knihu na posezení, a zároveň působivý historický román, který zdařile evokuje život v Londýně ve druhé polovině osmnáctého století, dobovou kulturu a myšlení. Krom toho Krvavý cukr komplexně a zároveň čtivě představuje temnou a v českém prostředí dosud málo známou kapitolu britských dějin, a to sice aktivní podíl na obchodu s otroky, na němž Británie vydělávala závratné sumy a jen nerada se ho vzdávala.
Kapitán Henry Corsham si získal slávu a uznání ve válce proti vzbouřeným americkým koloniím. Po návratu do Londýna se s pomocí manželky, dcery významného bankéře, hodlá ucházet o místo v parlamentu. Z pohodlného života věnovaného politickým ambicím, zábavě a péči o malého synka jej vytrhne návštěva sestry jeho dávného přítele Thaddea Archera. Ještě za studií byli Henry a Thaddeus vášnivými zastánci abolicionismu a věnovali se kampaním za zrušení otroctví a dalších institucí, které se podle nich neslučovaly s moderní civilizovanou společností, jako dětská práce či zvířecí zápasy. Zatímco Henry si časem začal tyto myšlenky nechávat pro sebe, aby mu nebránily v kariérním postupu, Thaddeus se stal advokátem a začal zdarma poskytovat právní služby uprchlým otrokům. Podle sestry měl dokonce plán, jak svrhnout celý otrokářský systém, jenže pak bez vysvětlení zmizel.
Jak Henry záhy zjistí, Thaddeus byl brutálně zavražděn v otrokářském přístavu Deptford a o podezřelé není nouze. Ačkoliv tím ohrožuje svou politickou kariéru, rodinnou pohodu a nakonec i holý život, Henry se rozhodne vypátrat přítelova vraha a téměř proti své vůli se opět vrátí k ideálům z mládí. V cestě mu stojí nejen ctižádostivý deptfordský starosta, který do otrokářství sám investuje, ale také pohádkově bohatá a nesmírně vlivná západoindická lobby, která má styky v parlamentu i u královského dvora a jakékoliv snahy o zrušení otroctví nebo šíření informací o poměrech na otrokářských lodích či v karibských koloniích nese velmi nelibě…
Laura Shepherd-Robinsonová je pro knihu tohoto typu výborně kvalifikovaná: vystudovala politickou filozofii a teorii se zaměřením na osmnácté století a následně mnoho let pracovala v politice a věnovala se kampaním za vyšší zastoupení žen a příslušníků etnických menšin na britských kandidátních listinách. Své spisovatelské dovednosti pak prohloubila studiem tvůrčího psaní. Za Krvavý cukr si vysloužila řadu ocenění a britské listy Guardian a Telegraph román zařadily na seznam nejlepších thrillerů a detektivek roku 2019.
Navzdory zasazení do osmnáctého století je Krvavý cukr velmi relevantní pro současnost. Mnoho rysů moderní společnosti tak, jak ji známe, vzniklo právě díky trojúhelníkovému obchodu a instituci otroctví. Osudy postav připomínají, že ne vše, co je v dané době legální a přijímané většinovou společností, je zároveň morální – když otrokáři zabíjejí nemocné otroky, protože na pojistce vydělají víc než na prodeji, nikdo je nepožene před soud pro vraždu, protože pouze nakládali se svým majetkem, kdežto abolicionisté, kteří otrokům pomáhají prchat, čelí přísným postihům.
Krvavý cukr rovněž pojednává o konzumní společnosti a její neochotě slyšet pravdu o tom, odkud se žádané a módní výrobky za podivuhodně nízkou cenu berou: Britové s oblibou popíjejí oslazený čaj, ale už je nezajímá, že levný cukr je vykoupený otrockou prací na plantážích v Karibiku, rozdělováním černošských rodin, mučením a dalšími zvěrstvy.
Petra Johana Poncarová (překladatelka knihy)
