Takže o čem bude moje recenze? Tahle kniha na první pohled působí jako lehké prázdninové čtení, ale nenechte se zmást. Příběh rodiny Sinclairových je mnohem ponuřejší než líbivá pastelová obálka – ačkoliv přesně sedí, Sinclairovi jsou takoví navenek, celí pěkně pasteloví a spořádaní. Ve skutečnosti je to ale vypečená zbohatlická rodinka, co se jen dohaduje o majetek. Vyprávění sledujete z pohledu Cadence, jedné ze čtyř Lhářů, kamarádů, příbuzných a prvních lásek, kteří se rok co rok o prázdninách scházejí na soukromém ostrově (jo, Sinclairovci jsou opravdu zazobanci, co mají vlastní ostrov…). Jenže se samozřejmě něco pokazí, Cadence má nehodu, výpadek paměti a dva roky se na ostrov nepodívá. Nikdo jí nechce prozradit, co se stalo, negativní vzpomínky vytěsnila opravdu do posledního písmene. Teď se ale vrací a chce zjistit pravdu.
Sledujeme Cadence, jak prochází podivným létem, potkává staré známé a vrací se na místa, kde strávila spoustu báječných prázdnin. Není to ale rozjuchané plážové léto, protože se jí pomalu vrací paměť. E. Lockhartová píše tyhle pasáže stejně zmatečně, jako se asi musela cítit sama hrdinka, což sice čtenáři maličko znesnadňuje čtení, protože je to opravdu matoucí, ale na druhou stranu s Cadence cítíte, jako byste se ocitli na chvíli v její kůži.
Vůbec se nedivím, že autorka získala letošní cenu portálu Goodreads za nejlepší young adult knihu, protože její příběh se opravdu něčím vymyká. Píše velmi efektně a na efekt v pravém slova smyslu. Krátké věty a zvláštně členěné odstavce dodávají knížce atmosféru. Atmosféru, z které mrazí a která vás donutí se zamyslet nad stavem naší společnosti, kterou Sinclairovi tak trochu ztělesňují. A zní to děsně pateticky, já vím. Někomu to může připadat okatě prvoplánové, ale věřte mi, že to funguje. Text pak plyne, čte se sám a vy se od příběhu nebudete moci odtrhnout. Je to mrazivě realistické a víc nemůžu povědět. Proč, to pochopíte na konci knihy. A nebo taky ne. Možná je celá tahle recenze lež.
Hodnocení: 70 %
Autorka: Tereza Pecáková
Napsat komentář