Emily Baxterová je sice komisařkou, ale všechny servítky si vždycky nechává doma. A jinak tomu není ani ve chvíli, kdy se s ní spojí FBI a CIA, aby jim pomohla. Nad New Yorkem totiž visí mrtvola, která se nápadně podobá Hadrovému panákovi. Jenomže takových napodobenin už viděla… Problém je ale komplexnější a těl je víc. Ač se jí nechce, odlétá tam, aby se přesvědčila, že s tím nemá co do činění.
Jenomže pak to začne být ještě zajímavější. Vraždy se totiž začnou paralelně objevovat i v Londýně. Navíc se mezi obětmi vyskytují i policisté. NÁVNADY a LOUTKY se objevují jako houby po dešti a každá z nich je děsivější a děsivější. Není to jen o tom, že média jsou vyšponovaná k prasknutí. Umírá příliš mnoho lidí bez jediného pojítka. A i ta vratká se nakonec ukážou jako slepé uličky. Kdo za tím vším stojí? Kdo je ten tajemný a šílený Loutkář, který tahá za nitky Baxterová se musí sakra činit, aby vyhráli téměř prohraný závod s časem a cvokem, který očividně nemá co ztratit. Tenhle boj bude opravdu těžký.
U druhých dílů člověk vždycky srovnává (ani já se tomu nevyhnu) a kouká skrz prsty. Protože když je jednička tak dobrá a laťka je nastavená vysoko, těžko se překonává. Daniel Cole je ovšem autor, jehož fantazie a umění kombinace jsou očividně nevyčerpatelné. Ze začátku to vypadá jako vykrádačka, ale po pár stránkách vletíte do víru událostí, které vás hned od první chvíle uzemní. Spojení Baxterové s agenty Rouchem a Curtisovou byla také dobrá sázka, protože tvoří zajímavý tým plný rozporů. Zároveň se dobře doplňují, pojí je vtip, loajalita a svým způsobem i skrytá tajemství.
Většinou býváme zvyklí na drsné inspektory, kteří se potýkají se svými démony, jdou proti proudu a musí být za každou cenu jiní. Tady se mi to tak nezdá. Ačkoliv už samotný fakt, že autor tentokrát Baxterové přisoudil hlavní roli, se tak trochu nabízí. Je svéhlavá a nikomu nedůvěřuje. Umí ale ukázat svou lidskost a normální emoce. Nerada se vzdává a jde i za hranice povoleného, když je třeba. Tím, že ji Cole sem tam dostal do trapných nebo vyloženě směšných situací, stává se ještě víc sympatičtější. Ze všech hrdinů, které jsem měla tu čest poznat na stránkách knih, je pro mě Baxterová favoritka. Ostatní postavy jí směle konkurují. Mají jiné představy a pohnutky, i životní příběh, přesto tvoří perfektní tým.
Děj Loutkáře je jedna velká „show“, ať se na to podíváte z kteréhokoliv úhlu. Má akci, napětí, sílu, která válcuje. Ani nevím, jestli jsem se během čtení někdy vůbec nadechla. Protože na hluchá místa, kde by si čtenář odpočinul a dozvěděl se něco o krásách Londýna nebo New Yorku prostě není prostor. Jedna hrůza střídá další. Tady bych vyzvedla i nápaditost autora. Vždycky si říkám, kam na to ti spisovatelé chodí (a možná to radši vědět nechci), protože jejich fantazie a propracovaný popis trestných činů (vražd samozřejmě obzvlášť) je až děsivě realistický a v každém případě bere dech. Cole navíc píše tak, že to zoufalství přímo cítíte. Stejně jako bolest, hrůzu, ale i souznění, úlevu a vtip.
Sázka na propojení amerického a britského světa policie se vyplatila, stejně jako odkaz Hadrového panáka. Daniel Cole prostě ukázal, že je PAN SPISOVATEL a psát umí. Stejně jako v prvním díle (a slibuju, že se o něj nebudu moc opírat) směřoval zápletkou „výš“. Nesnaží se přimět společnost k uvědomění. Polemizuje s Bohem ve své jedinečnosti a přímosti sobě vlastní. Za mě prostě nejvíc.
Autorka: Tereza Bártová
Hodnocení:
Napsat komentář