Kdo se bojí, nesmí k jezeru

12. 1. 2017 v 13.27

Zapomeňte na vodníky z kreseb Josefa Lady. V šestém dílu série PAX se totiž pravděpodobně vodník objevuje. A rozhodně s ním nebude žádná legrace.

Už jsem si zvykl, že kdykoliv dočtu nový díl ze série PAX, v hlavě si sestrojím metr a odstřihávám jednotlivé týdny a dny do vydání dalšího pokračování. Duo Larssonová-Korsellová si mě totiž získalo od samého začátku. Jejich ústřední postavy mají natolik věrohodný a dostatečně v průběhu vypravování dokreslovaný charakter, že chci být součástí jejich dobrodružství.

Sourozenci Viggo a Alrik, žijící u pěstounů Lajly a Anderse, se zapojují do dění ve městě Marieffried, zejména díky spřátelení se se sourozeneckou dvojicí Estrid a Magnar, respektive ještě i s jejich dalším sourozencem, Henrym Nazdárkem. Právě kolem Estrid a Magnara se na samém začátku vyprávění začnou odehrávat různé podivnosti, které postupně dávají tušit, že Marieffried čeká něco velmi zlého. A s velkou pravděpodobností to mají být právě Viggo a Alrik, kteří při obraně proti Zlu sehrají podstatnou roli.

Díl od dílu se naši mladí hrdinové musejí konfrontovat nejen s tajemnými a nadpřirozenými věcmi (a bojovat tak o život), ale potýkají se i se svou vlastní situací, hochů, jejichž matka, alkoholička, není způsobilá se o ně starat. Střety s posměšky nebo dokonce přímo nenávistí okolí sice v šestém dílu nemají prakticky místo, zato zde nebude rozhodně nouze o napětí a akci. Navíc, jak se ukáže, Marieffried je ve větším nebezpečí, než se možná původně zdálo.

PAX. Postrach jezera s velkou pravděpodobností není co do obsahu a stylu psaní lepší než předchozí díly. Jenže díky postupnému budování zvědavosti a zájmu prožívat vše s hrdiny dochází k pocitu, že celá série se neustále zlepšuje. Autorky nemají v úmyslu napodobovat model Harryho Pottera, kdy co díl, to temnější a psychologicky náročnější počtení (s ohledem na stárnoucího čtenáře). PAX je jak v prvním, tak v zatím tom posledním, šestém, díle stále vhodný pro čtenářstvo od 10 let a nenarůstá objemem. Spíše funguje jako seriál, kdy každá z knih má svou uzavřenou epizodu s tzv. cliffhangerem v závěru, který dva díly napojuje a motivuje nás, abychom se těšili vždy na pokračování. Stylem je PAX jednoduchý, autorky se „omezují“ přednostně na popis děje a podstatné dialogy. Opisy prostředí, detailů a ani nějakých souvislostí spojených s tím, co se v ději odehrává, zde prakticky nenajdeme. S takovým předpokladem je nutné ke čtení přistoupit. Pokud jejich styl akceptujeme, nemůžeme být zklamáni.

Jako bonus pak působí komiksové ilustrace Henrika Jonssona, jež si povětšinou všímají dynamických a emočně vypjatých situací.

Na zadní straně knihy nakladatel uvádí, že pokračování připravuje na jaro 2017. Dosud jsem se na jaro těšil kvůli počasí, teď mám už i důvod číslo dva. PAX 7

Hodnocení: 80 %

Autor: Lukáš Gregor

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím