Kate a Amelia. Máma a dcera. Živá a mrtvá…

Jednoho dne se Kate zase zpozdí a přijede pro Amelii do školy pozdě. Navždy pozdě. Amelia je mrtvá. Podle všeho skočila ze střechy školní budovy. Kate se s tím nedokáže vyrovnat, protože smrt dítěte si rozumově prostě nevysvětlíte. Ráno je všechno v pořádku a odpoledne je vaše dcerka mrtvá. Vaše miminko, vaše sladká holčička, vaše slečna, váš život, vaše štěstí, vaše všechno… Představa, kterou nelze přijmout.

V době vzduchoprázdna a ničeho, v těch mlhavých okamžicích vědomí a obrovské prázdnoty se Kate snaží najít příčinu Ameliiny smrti. Podle všeho byla Amelia velice chytrá dívka, podporovala ji učitelka i ředitel školy, byla snad i oblíbená, možná trošku uzavřená, ale neměla sebevražedné sklony ani náznaky deprese… Měla nejlepší kamarádku Sylvii, se kterou byly jako sestry. Jenže tím všechny informace o Amelii, které Kate má, vlastně končí.

A do toho začnou Kate chodit tajemné SMS z neznámého čísla. Stojí v nich, že Amelia neskočila. Kate se jen tak nevzdává, není pasivní, dělá, co může, aby přišla na to, co se ve skutečnosti stalo, ale zjišťuje jenom to, že Amelii vůbec neznala. Podle všeho dcera patřila k tajnému školnímu spolku s názvem Straky, který se řídil přísnou hierarchií a tvrdými zákony. Straky Amelii vydíraly, ubližovaly jí… Navíc zjistí, že Amelia milovala dívku, nejlepší kamarádka se s ní rozkmotřila a Amelii hrozil vyhazov ze školy. Navíc začala pátrat po svém otci, jehož jméno jí matka odmítala prozradit, až bude čas…

Případ Amelia je vyprávěný z několika perspektiv, střídá se v něm Ameliino i Katino vyprávění, SMSkové smrště i plytkost facebooku, kde máte buď palec nahoře, nebo dole, a poněkud drsný školní webový občasník, ve kterém si neznámý autor nebere servítky a „vypere prádlo“ pěkně celé škole popořadě. Na všechny se dostane…

Knihu jsem se nejprve trošku bála vzít do ruky, protože smrt dítěte je pro mě nepřijatelná i v knize, ale o tom kniha prvoplánovitě není. Naštěstí jsem se nedala odradit a začetla se. Příběh Amelie je o vztazích pevných i křehkých, o prvních láskách, o pochopení i nepochopení, o vzájemnosti i odcizenosti dnešního světa a také o tom, že někdy už prostě není cesta zpátky…

Hodnocení: 89 %

Autorka: Lucie Červenková

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *