Co kniha, to mistrovské dílo! Autorku Jodi Picoultovou si čtenáři po celém světě zamilovali pro hluboké, ale strhující příběhy, které v mysli doznívají ještě dlouho po přečtení poslední stránky. A její novinka Kniha dvou cest rozhodně není výjimkou – nechte se na tento příběh plný druhých šancí a nových začátků navnadit recenzí čtenářky Markéty!
Jodi Picoultová je královnou knižních dramat s kontroverzní tématikou. V každé její knize se dočkáme skvělého příběhu. Ovšem její novinka Kniha dvou cest mi absolutně vzala dech.
Prolog nás zavede do letadla, do okamžiku, který jsme možná zažívali ve zlých snech. “Dámy a pánové”, oznámí hlas, “kapitán nás právě informoval, že tu máme naléhavou událost. Prosím, řiďte se pokyny palubního personálu.” Není to jen zlý sen, je to realita, kterou Dawn právě prožívá. Říká se, že těsně před smrtí se vám před očima promítne celý váš život. Dawn ale nevidí svého manžela Briana ani svou holčičku Meret. Nevidí svou matku ani bratra. Místo toho vidí jeho, muže, do jehož života nepatří už 15 let. Vidí ho na místě, které za sebou zanechala.
Dokážete si představit, že jste jedním z pouhých šestatřiceti přeživších? Jaké budou vaše další kroky v životě? Uvědomíte si, že smrt může přijít kdykoliv…Co všechno jste v životě nestihli udělat? S kým jste se dlouho neviděli? A čeho litujete? Zkusíte vše napravit? A jakým směrem se vydá hlavní postava Dawn?
„Víš, že Řekové věřili, že lidé byli stvořeni se dvěma hlavami a dvěma těly? Ale Zeus měl obavy z toho, jak mocní by mohli být, a tak lidi rozdělil na dva. Tak místo aby činili problémy jemu, stráví zbytek svého života snahou o nalezení druhé poloviny.”
„Spřízněná duše,” pronesla jsem.
Dawn měla o své kariéře původně zcela jinou představu, než ji osud nakonec přichystal. Její život bylo studium egyptologie. Chtěla si dodělat doktorát na Yaleu a podrobně prostudovat Knihu dvou cest. Během vykopávek v Dér el-Berše se sblíží s britským studentem Wyattem. Jsou mladí a užívají si krásné chvíle zamilovanosti, dokud mezi ně osud nevrazí klín. Dawn se dozví, že její matka má rakovinu a nezbývá jí moc času. Okamžitě ukončí svůj pobyt v Egyptě a vrací se zpět do Bostonu.
„…když nám nebylo souzeno spolu být. I když jsme měli jeden druhého ztratit, měli jsme jeden druhého najít. […] Ty patříš k ní a já patřím k němu, ale na jeden kratičký okamžik jsme patřili jeden druhému.”
Dawn začne veškerý svůj čas trávit v hospici u své matky a do jejího života v tuto nejtěžší chvíli vstupuje Brian, který navštěvuje svou babičku taktéž na smrtelné posteli. Dawn u něho hledá nejen útěchu, ale také odhodlání a sílu dál bojovat se svým životem. Po ztrátě matky zjistí, že je těhotná, a navíc se musí postarat o svého mladšího bratra. Proto dalším krokem, jenž ze situace vyplyne, je svatba s Brianem. Spolu se postarají o bratra i jejich dceru Meret. Kariéra egyptoložky je jen pouhou mizivou vzpomínkou.
“Ve skutečnosti nic takového jako správné nebo špatné volby neexistuje. My neděláme rozhodnutí. Rozhodnutí dělají nás.”
Dawn si zvolí jako své povolání být dulou smrti. Tedy člověkem, který vás doprovází na poslední cestě. Splní vaše přání, postará se o pohřeb a je nápomocna pozůstalým. Jedna její klientka pronese přání najít svou bývalou životní lásku, muže, s nímž ji nebylo přáno být. Sled událostí dožene Dawn znovu přemýšlet, jaký by byl její život, kdyby se rozhodla jinak. A je ještě možnost ho změnit?
„Jenže já jsem tu odpověď neznala – proč jsme přitahováni k určitým lidem, proč k nám někteří zapadnou líp než jiní.”
Strhující příběh, jenž nás nutí přemýšlet, jak nakládáme se svým životem. Co jsme v životě získali, co jsme ztratili a jak naše volby ovlivnily okolí. Byli bychom šťastnější, kdybychom se bývali rozhodli jinak? A kolik času nám ještě zbývá po boku těch, které milujeme? V knize se dozvíme nejen spoustu úžasných informací o Egyptě, o hieroglyfech a dávném pohřbívání, ale také několik zajímavých teorií o časoprostoru. Navíc je kniha plná fantastických úvah o lásce a životě, jež mě nepřestávají fascinovat.
Autorkou recenze je Markéta Pospíšilová.
Napsat komentář