Mary je už odmalička zvyklá na těžkou práci a o životě moc nepřemýšlí. Od rána do večera pracuje na statku, a tak jí ani nechybí, že stejně jako ostatní členové její rodiny neumí číst ani psát. Když ji její otec prodá vikáři, aby pro něj a jeho těžce nemocnou ženu pracovala jako služebná, dívka se náhle ocitá ve světě vyšší společnosti, jenž je pro ni zcela cizí. V novém domově se vůbec necítí dobře a také se jí stýská po dědovi, jediném člověku, který jí rozumí a jenž ji má doopravdy rád.
Hlavní hrdinka novely Barva mléka od britské prozaičky a dramatičky Nell Leyshonové je velmi silnou a vyspělou dívkou, jež každému na rovinu říká, co si doopravdy myslí. Za svou prostořekost a brebentění dostala už nejeden výprask, avšak právě těmito vlastnostmi uchvátí vikářovu manželku.
První, co vás na Barvě mléka zaujme, je její forma. Absence velkých písmen a interpunkce mi okamžitě připomněla román Winstona Grooma – Forrest Gump. To však není jediná podobnost mezi těmito knihami. Stejně jako Forrest vidí i Mary své okolí v jeho skutečné podstatě, bez jakýchkoliv intrik a příkras a jen stěží chápe, proč si lidé hrají na to, co nejsou. Autorka také často opakuje některé výroky, jež jsou pro hlavní hrdinku jakousi osobní mantrou.
Způsob, jakým spisovatelka Maryiny zážitky zaznamenala, ve vás může ve výsledku vyvolat dojem, jakoby se jednalo o skutečnou výpověď jedné prosté dívky z venkova, která se mermomocí snažila, aby po ní na světě alespoň něco zůstalo. Nell Leyshonové se podařilo vytvořit silný příběh, jenž vás dokáže odzbrojit svoji surovostí, ale i dětskou čistotou, s jakou hlavní hrdinka vnímá svět okolo sebe.
Přestože se Barva mléka pravděpodobně nestane knihou, jež by oslovila masy, svou jedinečností si určitě najde svůj okruh čtenářů, jež její hodnotu dokáží ocenit a pro které bude jedním z klenotů jejich knihovničky.
Hodnocení: 85 %
Autorka: Eva Korytářová
Napsat komentář