První díl s názvem Rodinný přítel nás zavede do válečného roku 1944. Tři sestry Vilma, Bedřiška a Ela se snaží přežít nejlépe, jak je to možné. Zůstaly jen s dětmi, bez mužů, kteří padli do německého zajetí. Oporou mají v doktoru Erbenovi, rodinném příteli. Když už to vypadá, že se Vilma bude muset smířit se ztrátou manžela, vrací se jí zpátky. Jindřich Rohn. Odborář a zarytý antikomunista, toužící po pokračovateli rodu. Vilma se i s dcerou Danuškou snaží obnovit rodinný život po Jindřichově boku, ale ještě předtím musí uhasit jiskru, která přeskočila ve vztahu k jejich rodinnému příteli. A Jindřich? Nese si traumata ze zajetí a hledá si cestičku ve vztahu k dceři.
Dezertér je druhá část příběhu. Také Elin muž Otto se vrací ze zajetí a s ohromným nadšením obnovuje činnost rodinného holičství. Rok 1948 však semlel většinu živnostníků, Otta nevyjímaje. Lze přežít potupu, kdy ve svém bývalém podniku majitel pracuje jako zaměstnanec?
Trilogie finišuje posledním dílem, nazvaným Nápadník. Danuška dospěla a zamilovala se. Její Mirek je hodný a slušný mladík, ale i přesto je někomu trnem v oku. Jindřich mu nemůže přijít na jméno a dceřin vztah nepodporuje. Vidí se pouze v mladší dceři Jindřišce, jíž dokonce odpustil, že se nenarodila jako kluk.
V rodině Rohnových se bojuje nejen proti režimu, ale i proti sobě navzájem. Co všechno postavy prožijí, než přijde osudový rok 1968, který známe právě z Pelíšků?
Na Zahradnictví jsem se těšila hodně. Pelíšky se řadí mezi mé oblíbené filmy, na které se můžu dívat znovu a znovu. Autor čerpal z osudů svých vlastních příbuzných, v Jindřichovi vykreslil svého dědečka, v Daniele matku. Jakmile se do knihy začtete, máte pocit, že sledujete film. Pokud jste viděli trailery k připravovaným filmovým snímkům, snadno si představíte hlavní hrdiny s tvářemi konkrétních herců.
Neubránila jsem se srovníní s Pelíšky. S přibývajícími přečtenými stránkami jsem ale Zahradnictví začala brát spíše jako paralelní příběh. A víte co? Ke konci jsem už na Pelíšky ani nemyslela.
Román mapuje osudy jedné rodiny na pozadí pohnuté doby – od válečných let až po šedivá šedesátá. Tentokrát je děj vážnější a osobnější než v Pelíškách, ale nebyl by to Petr Jarchovský, kdyby v příběhu chyběl situační humor a komika. A tak ani tady není nouze o situace, které vás rozesmějí, byť záměrně humorné nejsou.
Jindřich se postupem času stává cholerikem, takovým, jakého jej známe z filmu. Čím je starší a protivnější, tím více jeho dcery drží s matkou při sobě.
A pozadu nezůstávají ani ostatní hrdinové. V paměti vám asi nejvíc utkví všetečná a do všeho nos strkající teta Mařči, rozvážný strýc Miloš nebo bohémský bratranec Kája. A samozřejmě Vilminy obětavé sestry.
Zahradnictví mi přirostlo k srdci a jen těžko jsem přečtenou knihu odkládala. Autorovi se povedlo napsat barvitý příběh, v němž je dokonale namíchaný koktejl humoru, nostalgie i vážnosti. Kniha je doplněna fotkami z filmového zpracování i snímky z rodinného archivu Petra Jarchovského.
Hodnocení: 100 %
Barbora Javorková
Napsat komentář