Jak šel život po konci světa

S dystopiemi se v poslední době roztrhl pytel, některé jsou povedené méně, jiné více. Stanici 11 můžeme rozhodně zařadit do druhé kategorie. Proč? Protože je jiná.

Autorka Emily St. John Mandelová upředla příběh ani ne tolik o katastrofě, která zničila lidstvo, o tom, jak všichni jeden za druhým umírali, o životě v novém, zničeném světě. Napsala knihu o lidech a o tom, co je lidmi dělá. O paměti, lásce a přátelství a všech důležitých hodnotách života.

Příběh před nás předkládá smotaný v klubku, ze kterého se postupně odvíjejí dějové nitky – každá umístěná jinam v čase i prostoru a přesto spolu bezprostředně související. Arthur je herec a my můžeme sledovat jeho kroky životem, jeho úspěchy i pády, to, jak se zamilovává a zase odmilovává do žen, které se mu občas životem jen mihnou, občas v něm setrvají delší dobu. Jeeves je bývalý novinář, budoucí záchranář, který se pokusí spasit Arthurův život v okamžiku infarktu přímo na jevišti. A právě skrze jeho oči můžeme pozorovat to, jak padl náš svět. Kirsten je herečka, která spolu s kočovnou společností Symfonie na cestách projíždí tím, co zbylo ze světa, a do lidských usedlostí vrací krásu prostřednictvím hudby a Shakespearových děl. A ačkoli vyprávění skáče od jednoho k druhému, z minulosti do budoucnosti, mozaika, která se před námi skládá, odvíjí kontinuálně a plynuje jeden příběh: o lidském životě.  

Stanice 11 je kniha lehce přístupná – už na první stránce se před vámi otevře dokořán a svým lehkým jazykem zatne drápek, který uvízne hluboko pod kůží. Stránky ubíhají jedna za druhou a ke čtivosti příběhu napomáhá i jeho dělení do poměrně krátkých kapitol. Ačkoli se někdy stává, že pokud má kniha více dějových linií, čtenář si oblíbí hlavně jednu a tu pak chce sledovat raději než ostatní, tady nic podobného nehrozí. Informace se totiž na sebe nabalují a tvoří propojený celek, vyprávěcí formy se střídají a vzájemně doplňují. 

Stanice 11 není akční, není zběsilá, nežene se dopředu. Vypráví pomalu a důkladně, s mnoha odbočkami, myšlenkami, zastaveními. Pod lupou rozpitvává osudy lidí před i po Konci. A tím si vás získá, okouzlí vás a usadí do křesla až do té doby, než zhltnete poslední řádek. 

Hodnocení: 95 %

Autorka: Kateřina Stupková

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *